bitmapa sněžení
i my spočíváme v tělech / těch neúnavných hlídačích
i my spočíváme v tělech / těch neúnavných hlídačích
děti ukryté v kostnatém náručí
letité třešně
potřeseš-li paží
smích obloží
panenské okvětní plátky
v závěji hostina radosti
i my spočíváme v tělech
těch neúnavných hlídačích
a květy duší unášené ven
vítr skládá do neuchopitelných obrazců
(1. května 2015)
nebe nad sídlištěm
osamělec přešlapuje na anténě
zatímco holubí letka pročesává oblohu
tu otvírané okno náhle zaleskne se
v holubím oku
vnitřnosti bytu necudně odhalené
zdechlí ptáci visící na šňůrách
nárazově oživováni jsou
větrem
jenž povlává mezi balkóny
s Diskobolovými kotouči
vzduchem neslyšně krouží
signály
záhadně mizející
v útrobách bytů
(červen 2015)
echa chodidel
vypálená na tělech domů
smirek zdí
ohladí nakonec
všechny dětské spory
ve skákacích panácích
smrštěny
dny matek
přešlap se trestá
opakováním hry
(červen 2015)
babičce
bochníčky rukou
oblý zvuk kynutého
dopoledne
stříbrný vlas
točí se kuchyní
kolem mucholapky
horkou dětskou dlaň
přiložit jako kdysi na její tvář při jídle
tomu boulení kůže
jsem se smála
(5. 10. 2010 – konec srpna 2015)
bitmapa sněžení
ve stupních šedi
cévy stromů
prokrvují krajinu
malý a velký oběh
(8. března 2016)
pod kostelem blízko farní zahrady
snadno se ztratit
v prstenci sakur
opojné kroužení
rozkvetlými lustry
(duben 2019)
MATKY A DCERY
odjakživa
touha
mít je smotané v klubíčku
navzdory
jehlicím
jež si pletou vlastní vzor
hladce i obrace
kráčí životem
v rodinných vzorech
propletené matky
častým praním
zplstnatělý vztah
ten svetr
co by leckdy odložily do hloubky skříně
přitom těsně přiléhá
na tělo
a nejde svléci
(listopad 2011 – červen 2019)
Dlouho jsem si myslel, že postačí mi samotné
poznání – ach, kdybych ho tak mohl získat!
Pak ovládly mě moje končiny – pro ně bych žil
– a stal se jejich řečníkem
Kde jsi? cítil jsem tvůj stín pod nohama, / cele dny jen ten stín, severně, / na tanečních parketách, v opuštěných setmělých pokojích, / ve tmě pomeranče, / v každé pěsti, hrníčku, v každé spamové složce, ten stejný / stín: / ty ale nikde