Stará dobrá mladá krev 5
Cyklus o českých a slovenských básnících narozených v letech 1985–2000 v dramaturgii a za moderátorského slova básníka Jana Škroba.
“Když se dívám na československou poezii takzvané generace mileniálů, aniž bych se stavěl do role odborníka, vidím následující: angažovaná poezie definitivně přestává být tabu, ale zároveň není něčím odděleným od jiné poezie, neexistuje v protikladu vůči lyrismu a romantickým polohám. Prolíná se s nimi. A tématem, které různým způsobem a v různé míře v tvorbě promlouvá, je environmentální krize, jedno z největších – pokud ne vůbec největší – téma naší doby úplně obecně. Ještě v době dospívání si mnozí z nás mysleli, že na nás čeká svět plný možností, potenciálu, všechno se otevírá. A je to jinak.”
- Jan Škrob
Akce proběhne online na tomto odkazu.
Chviličku.
Načítá se.
-
Jan Škrob
(1988) je básník a překladatel. Publikoval sbírky Pod dlažbou (Eman, 2016) a Reál (Malvern, 2018). Za první z nich byl v roce 2017 nominován na cenu DILIA Litera pro objev ...Profil
Souvisí
-
Pokud platí, že poezie je vždy v dialogu se světem – a pokud ne, proč ji vůbec psát? –, dodává jí kritické myšlení v tomto dialogu specifický osten.
-
Pojmy jako „environmentální poezie“, „angažovaná poezie“, ale například i „milostná poezie“ dávají smysl až ve chvíli, kdy toto dílo někdo jiný čte a na základě čtení interpretuje.
-
Ale tam, kde se filozof/filozofka obvykle musí držet zkrátka, být racionální a vyjadřovat se v přesných pojmech, je básník/básnířka mnohem víc v kontaktu se světem neohraničeností a nejasností, chaosu…
-
Mně se líbí idea, kterou jsem četl u Venědikta Jerofejeva, že revoluce musí začít v našich srdcích. A kde jinde začít s revolucí srdcí než během komunikací s různými světy, což může být i během komunikace s druhým člověkem. To je také svět.
-
rozesíláme zprávy jiný svět je možný / místo podpisu vždycky náš / tajný kód slyšel jsem že naděje / je nebezpečná