Janele z Liků

Co zbylo z Prahy

Kochám se / klíčovými dírkami / ani průvan s klíčem nejsou dokonalí

Beletrie – Poezie
revue Ravt 14/2019

***

Napíšete si nákupní seznam
vyjdete ven
na zemi najdete klacek
ve tvaru zbraně
zaradujete se
ze své pistolky
schováte si ji s něhou
do prázdného batohu
potkáte bezďáka
říkáte si
že je jasnej jako vy
od ksichtu
v hlavě vzdáte nákup
sednete si v parčíku
na lavku plnou žeber
někdo tam nechal
igelitky plné hnědých banánů
asi byste se měli najíst
napadne vás
při pohledu na ty banány
sednete si tam
s krabicí zelí a kousků masa
a holubi čekají co bude
vy pozorujete nahá těla platanů
cítíte se jako ty banány
ten bezdomovec
kterýho jste potkali na rohu
si sedne na lavku vedle té vaší
jste oba jasní
vy jdete domů
on nemá kam
ale asi jste
ozbrojeni tím samým klackem
co třeba jednou
zázrakem prostřelí lebku
jedinou třískou
je třeba říci
že ten chlápek
rozhodně balí lépe cigára
než vy
jeho tabák svátečností
nikdy nevysche.

 

 

 

***

Vzpomínáš
jak jsme zabíjeli pěnu ve vaně
mýdlem
a naše narůžovělá těla
se začala objevovat
jako kry ledu
pobořeného ledoborcem
seděli jsme naproti sobě
najednou tak
nepatřičně nazí
jako kolenaté děti
co se spolu koupou
dnes jsem ležela ve vaně
a snažila se umydlit k smrti prsa
aby jako žloutek ve vejci
vytekla ze skořápky
a odtekla do minulosti
okamžiku
kdy se rozhodovalo o pohlaví
ženství na mě klade
přílišné nároky
dost možná
že ten stav
plný pochybností
nebude způsoben
pohlavní identitou
jako spíš příslušností
k člověku.

 

 

 

Co zbylo z Prahy
(2010-2019)

jen úzkost na dva západy
ráno směrem doleva
večer směrem doprava
lokální umrtvení
ve víru mohutné řeky
mezi milionem záblesků příležitostí
událostí
potenciáních setkání
únava z přesycení
pryč
chci odsud pryč
míhající se záda dní
rámovaná kalendářem
prací a výplatou
odměřovaný život
nic se ale nevrývá hluboce
do paměti
tak opravdově
jako na pustině
široká řeka hrne se
skrz můj nepatrný protipohyb
kamení
lapám po dechu.

 

 

 

HPO : HSP
1:1

pravidelně chodím
z úzkosti a perfekcionismu
včas

bohužel v jiný den
takže příliš brzy
nebo příliš pozdě

s hořkým poznáním
po cestě zpět
se seznámím
v lékárně
(kde jsem den předtím
nechala prášky na migrénu
na pultě a jdu si je tam koupit znovu)
s postarším párem manželů
který má v peněžence portréty
Masaryka a Havla
na zastávce tramvaje s paní
co se vzpamatovává z rehabilitace
a další
které radím
kde nejlépe pořídit
stojánky na vajíčka naměkko
protože se do našeho kroužku
důchodců různého věku
spontánně zapojí.

 

 

 

***

Milý
chci ti uvařit oběd
povléci peřiny
do čistých lůžkovin
abys cítil vůni nebe
ale ruce se mi chvějí vyčerpáním
po tolika hodinách spánku
zavírám oči
stahuji se po čtyrech
do nory v koutě
i mé myši
když jsou se mnou
stále jen spí
stydím se
že ta síla nepřichází
a že umýt nádobí
rovná se vítězství
místo světlušek
hejno octomilek
žijí na banánu
ve kterém se stále více stmívá
miluji tě
ale copak to není trapné
vidět mě takto

ty obvodové zdi z člověka
co jen stěží drží dohromady?!
mám jen
hrdost ženy nad hrobem
která ještě dokáže odvrátit
lesklý zrak
aby nebylo vidět
jak je jí to vše líto
v koupelně uhnívá ve váze pivoňka
ale nechávám jí tam
prázdná váza by doléhala
jako to
že mě dnes
zase tak uvidíš
jako jeden z mála
kterému jsem to dovolila.

 

 

 

***

Pivoňka zbělala
z růžové na oranžovou
nyní v barvě másla
míří k podstatě
tleje a čeká
až z ní vyplave
sépiová kost
pak déšť zbytky těla
vyvrhne na břeh
osvobodí ji z lahve
a zakalí vzpomínky
mladého narcise
na odraz v zrcadle.

 

 

 

***

Kašpar noci
jiskří
lítá po bytě
myje záchod
jak svatyni
zametá
stírá ze stolu otisky medových lžiček
kleje nad muškami a shnilými malinami
v koši
zná pasti na ně
z citrónů
a pomazánkových kalíšků
jak rád by pil
kdyby to kdy pomáhalo
místo toho leje do pohárů mandlové mléko
a počítá kostičky s ráží 74% kakaa v sušině
průměrný důchodce projí za den 110 Kč
průměrnému kašparovi stačí dvě čokolády z Lidlu
a zubní pasta s bylinkami za 16,90 v gramáži
125 gramů na měsíc a půl
dle Václava Cílka hovoří Proroci o apokalypse,
aby se žádná nestala
97% obav se prý nikdy nestane
v krizi prý dochází k prolomení hranic geniality
dnes soutěžím se sebou
zda do rána stihnu uklidit celý byt
mám pět inkoustových a osm holubích per
jsem připravena
na návštěvu vyšší moci
ty hrozné papíry
ty strašné papíry.

 

 

 

***

Kochám se
klíčovými dírkami
ani průvan s klíčem nejsou dokonalí
prach ve vrstvách usedá a černá
střílny, nebo okna do duše?

 

Chviličku.
Načítá se.
  • Janele z Liků

    (1984) v současnosti žije v Brně. Vydala dvě sbírky básní Ze starých mýdel (2011, H_aluze) a Hryzla (Odeon, 2020). V tomto roce přispěla svými básněmi do česko-německé antologie laub ist ein geruch es ist ...
    Profil

Souvisí

  • Terézia Klasová

    Rys

    Rysa miluj bezmedzne / viac než blížneho / menej ako seba

    Beletrie – Poezie
    revue Ravt 14/2019
  • Literární soutěž
    Max Czollek, Julia Fiedorczuková, Peter Prokopec, Lukáš Sedláček

    Cena Václava Buriana

    Čtenářům Tvaru přinášíme výběr z tvorby letos nominovaných básníků: berlínského básníka a performera Maxe Czolleka, varšavské básnířky Julie Fiedorczukové, mladého slovenského básníka Petera Prokopcen a rodáka z Olomouce Lukáše Sedláčka.

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 15/2019