Opiát
(Psáno za dlouhých, zelenookých nocí plných výkřiků a kvílení neznámých motýlů…)
Snad jsem už polapen a uvízl jsem v síti,
co na mne nastražila kněžka všedních chvil.
Ach, stůjte pánové a vězte, jak se cítí
ten, jenž se holedbával tím, jak vroucně žil.
Je strašné poznávat, že všednost duši mýtí,
z dne na den ubývá mi stále více sil.
Má psyché vytrvá, či nadobro se vznítí
a shoří se vším tím, o čem jsem tolik snil?
Za nocí nažloutlých jak pijákovo pití
mdlá kněžka vnucuje mi těla každý díl.
Zas věčně znásilněn: mou potencí se sytí.
Já, chudák, vypouštím svou krev do jejích žil.
(Pánové drazí, chtěl bych jen pár rad:
naučte mě, prosím, všednost milovat,
ať je mi z ní sladký, vonný opiát…)
Harlekýn
Ve stínu starých kin
toulá se harlekýn.
Skrz na skrz prostřelen
sní si svůj vlastní sen.
Stěží mi uvěří,
že když se zešeří
ztuhne zde navždycky,
smutný a komický.
Dr. RED
Tajemný doktor RED
zjistil chemický sled
reakce svitu Luny.
Energii takto získanou
do nočních výloh lapanou
využil a na Měsíc vlez!
Jako pan Verne a Meliés.
(1990, 15 let)
-
Bogdan Trojak
(1975), básník, publicista, překladatel z polštiny, vinař. Na Univerzitě Palackého v Olomouci vystudoval obor žurnalistika. V roce 1995 založil s Vojtěchem Kučerou WELES (Wendryňskou literárně-estetickou společnost), která vydávala stejnojmenný poetický ...Profil
Souvisí
-
sestro přivoláváme noc naše dlaně mají sklon předpovídat naše pohyby jsou soustředěné a pomalé namířené čelem k lesu slyšíš?
-
Kněz zavolal vrchní sestru, ta jí vyrvala prsty
z knězova předloktí a pohřbila ji ve svých prsou.
Děsivá síla, pomyslel si farář a pro jednou byl rád
za svůj celibát. Vrátil se, až když ze zpovědnice
zavlál bílý čepec. Už spí. -
síťka pomerančů krabička cigaret něžný stále
ještě chlapecký hlas
mluví do ohně
plive do popela
zaříkává plameny
mezi prsty tře divokou šalvěj -
Představil jsem si, co mé přátele asi čeká, až budou muset v těchto těžkých podmínkách žít – v odcizení od většinové ruské společnosti zmasírované propagandou, s čím dál silnější hrozbou postihu, a zároveň v izolaci od světa, který Rusko zablokoval, kde to jen šlo. Jak se asi cítí lidé, kteří byli uvrženi do hluboké jámy?
-
Vzadu v tmavém čínském krámku
v krabici z dřevěných latěk,
se slámou na podlaze,
rýže rozsypaná z opřených pytlů,
za vyděšenými papoušky v pevné
kleci