Underground 21?
Krista Kašpar

Zachraňte máničky

Beletrie – Poezie
revue Ravt 20/2021

Jaráky
Neděle pět odpoledne
nikdo nemá co na práci
Plný vlak jede z Prahy

Od Pardubic si stoupnu
Vypiju krakonoše
Otevřu meruňku
a líznu si macerátu

Tak končí jaráky
po koncertě Plastiků
Po Troskách ani památky

 

Zahrada potemnělá
Je konec fesťáku
Máničky u Dunaje
jeho slepého ramene
zírají do žhavíků

Na opačné straně
další mánička
Objímá vrcholy Krkonoš

Zahrada potemněla
plody zrají nocí

 

Viktor Hait
Viktor je šampón
mezi máničkama
Ukradli mu obraz
jak Plastikům nástroje
Štětce mu však nevzali
Kostky jsou vrženy
Hledá je marně

 

Odkaz
Máničky chovají odkaz
Pes pokojně pod stolem
hlídá

Strom zakrývá
výhled na Pálavu
Probouzí se v létě

Touhy nenaplnitelné

Od rybníčka
zhrublý hlas říká
Tebe jsem tady vážně nečekal!
Takový umělce my nemáme!

Jdeme se koupat

Ten odkaz
leží někde mezi starými hipíky
V sedmdesáti
mají ambice
jako v sedmdesátkách

Mimo setkání s přáteli
očekávají ještě smočit…

vlasy a vousy

 

Vlasy a vousy
Ze spodních proudů
nelze se vymanit
Na fotkách v hlavě
běží máničky
Bílé

Mezi nimi občas se objeví
vousatí bez vlasů

Vlasy a vousy
Spodní proudy

Bez spodních vod
se nedá žít
ZACHRAŇTE MÁNIČKY!

 

Drumandbassový domov důchodců
Domov důchodců
aktivita podsklepená
Kapky macerátu
k mání

Jak student
píšu básně
před krbem Karla Škrabala

Ale důležité je
zapojit
akční podnikatelské anděly andrgrandu

 

Poslední rozloučení s J. E. Fričem
Skalák má ruce upracovaný
Skalák dělá na mlýně
Přijel hippies autem do Brna a do Štípy
s nohsledy, které nikdo nepoznal

Skaláci přijeli a odjeli
S nikým se nebavili
utřeli kanoucí slzu

Švejda na pohřbu nebyl
přesto se pustil do smutečních hostů
když hájili Skalákovu aktivitu

Má ruce upracovaný

Máničky u chleba jen nevěřícně zíraly
Máničky se nebijou
Máničky se kreslí
stojíce nad hrobem
ve hlavě čelenky
Pokornou náruč lučního kvítí

 

Z cyklu Zachraňte máničky, 2019.

Chviličku.
Načítá se.
  • Krista Kašpar

    (* 1992) žije v Brně. Vystudovala intermedia na Fakultě umění Ostravské univerzity u Petra Lysáčka. V současnosti je doktorandkou na FaVU VUT v Brně, její projekt se zabývá stárnutím a ...
    Profil

Souvisí

  • Lukas_6

    Uvedené básně pocházejí z pozdních, respektive posledních Nerudových sbírek Geografía infrucutosa (1972), Jardín del invierno (1973) a El mar y las campanas (1973). Ty se společně řadí mezi téměř třicet Nerudových knih, které nikdy nebyly přeloženy do češtiny na úkor opakovaně vydávaných angažovaných textů zejména z přelomu 40. a 50. let. Ze zastoupených básní se vynořují motivy a témata příznačná pro (nejen) pozdního Nerudu: vztah k Chile, jeho krajině a přírodě a zároveň stesk po domově, v tomto případě propojený s kontextem Francie, kde Neruda působil před svým posledním návratem do vlasti jako diplomat.

    Beletrie – Poezie
    revue Ravt 17/2021