…

zalíváš ve tři ráno kytky
s kartáčkem v puse
třeseš se před cestou
opouštíš kocoura
kudy poleze?

až se ochladí
budeš mi citovat
kvetoucí citroníky
překládat nápis z portálu
v noci na břiše
židovské tradice a zvyky
myslet za mě
co mám pro mámu

pomalu získávám odvahu
vybalit se z banánovek
kupovat knihy a nosit je domů
přinést i rošt od kontejneru
a stloukat postel z europalet

…

dávám ti teplejší peřinu
a nechávám tě spát
s celým tvým kultem předků

řasy lampou přes tvář promítat
k mělké jamce koutku

mravenci až ke klíční kosti
mi běhají z pod tvé těžké hlavy

listovat v knize
pít čaj i psát
v znehybnění

to všechno zvládat jednou rukou
jsem se naučil
když máš ty svoje hrůzy
a spíš mi na rameni

…

podepisovala se tvá L.
on už přitom měsíc hnil v Haliči
když jí předtím psal
o odstínech hlíny
na frontové linii

…

zopakovat vtip
o židovském hřbitově v tvých ústech
kterému se znovu směješ křivými zoubky
popadanými jak stély v růžovějící závěji

…

noviny a zprávy netaháme do místnosti
kde se snažíme o dítě
těžké kovy těch laloků
ty držky
záštiplné škvírky

dvě genciánové linky
na proužku jak ze skartovačky
tenké peříčko s rozpitými pásky
zbarvení zvonku v mraveništi

působením nízkého pH řekla by mi máma
a že jsem měl genciánkou popsaná celá záda
říkali že to odroste

ukazovala mě z balkónu
do džungle přemnožených nemocničních koček
udiveným očím mého bratra
zklamaným očím mého bratra
zauzlovaný balónek

sonar po hladině břicha
nejhlubší místo světa
je tenhle láskyplný strach
s hejnem mikrotenu
medůzek zářících luciferinem
v Mariánském příkopu těla

slitina něžnosti a obav
se rozpouští v díře světla
když jsi svářel zrezlý plech
letmo jsem pohlédl do záblesku výboje
viděl černé světlo pod zavřenými víčky
nebo když jsi mi v žertu na schodech navátého listí
foťákem bleskla přímo do očí
a já pak viděl černým čtvercem
cenzurovaný celý zimní den

zabývat se jen tím
co se vypálí do sítnice

…

pomalu
vše vydává se ochotněji
hrnek svým tvarem
listí tmou
šelesty a naznačení
příběhy kdy netrápíš se
sebemenší pointou

sejmutý oltářní obraz
leží jak obrovský lišaj
objevila se dutina z hrubých cihel
výklenek
v něm ještě hlubší ovál
v šeru jako by levitoval

účetní a soudce v kupoli?
dluhy si pamatuje asi jako ty