Jsi krásnej

Není proč dmout se pýchou
stačí sklonit bradu a podívat se dolů na pivní panděro.
Na nohou se začínají rýsovat křečáky.
»Jsi krásnej« šeptá.
Jejím životem už neprosprintuje žádnej urostlej atlet
aby ho polaskala po bicepsech
a čichala vůni jeho pružný kůže opocený milováním.

Přestala si dělat iluze
a je s tím srozuměná.

Ona ale krásná je.
Stačí se pořádně podívat
pohledem se prosmýknout mezi vráskami
a za nimi
je pořád dívčí tvář.

Facebook
Dole na liště probleskne zpráva:
»Co děláš?«
Na to přetrhnout mi nit je ona kadet
ale dobře mi tak
nemám mít otevřenou tuhle žvanírnu
veřejnou samohanu
honění ega
ve virtuálním světě jedniček a nul
kde se kdejaká nula domnívá že se stane jedničkou
když vyfotí jak na garden party grilovali krevety.
»Pracuju.«
»Co pracuješ.«
»Píšu.«
»Ty psaní básniček říkáš práce?«
»Jo.«
»Ha ha!«
»Neruš.«
»Napiš báseň pro mne.«
Ještě než stačím odentrovat rozzuřeného smajlíka
:­((
dostanu nápad:

Báseň na dobrou noc
přečti si první písmeno
v předešlém verši
pak první písmeno ve slově usínání
a třetí písmeno ve slově písmeno
poslední písmeno do tajenky
je u

lásko.

Vedle v kuchyni klapnul notebook.
Z chatu zmizela její ikona.
Za okamžik už vchází do pokoje
jde k psacímu stolu
a políbí mě do vlasů.