K tělu nelze zaujmout postoj nezájmu či ignorance. Tělo není náš sluha a mnozí věnují značnou část životní energie právě tohoto těla na to, aby se nestalo naším pánem. Tělo je vítěz: přestože se někteří snaží usilovným tréninkem překonat svou, jeho přirozenou potřebu odpočinku a spánku, příjmu potravy, sexu, pohybu, tepla a komfortu, nedá si říct. Do určité míry dokážou kořitelé těla potlačit žízeň, hlad, chlad, osobní i všelidský sportovní rekord. A dál? A co nemoc, stárnutí a smrt? Co krása těla, jeho přitažlivost? Co jeho úmyslné ničení? Rozšiřování či omezování jeho hranice? Jeho nesmírná křehkost a zranitelnost? Jeho holá kůže, jeho živočišnost, kterou bychom rádi odsunuli na mrazák dějin? Jeho neodbytná přítomnost a svéhlavost, z níž se všelijak pokoušíme vyvléknout? Máte rádi těla?