Nové číslo Tvaru

1/2023

Milé čtenářstvo Tvaru,

vždy na přelomu roku si ostřeji a bolestivěji uvědomuji nesamozřejmost života vezdejšího. Písky času se přesýpají po svém, změna a nejistota spolu splývají, život je dobrodružství a někdy nás i právem děsí. Poslední roky byly těžké takřka k neunesení. Přesto bych rád do nového roku 2023 vhlížel s nadějí. Neboť naděje je transcendentní ctnost, může nás na své veslici převézt přes rozbouřený oceán života a smrti, pokud chápeme, že není jen pouhým doufáním, že bude lépe, ale spíše radikální důvěrou v tajemství života. Co si v těchto prvních dnech popřát? Především odvahu, protože tu potřebujeme v této době všichni. A moudrost, která nás může nejen povznést do nebes, ale provést i zákrutami podsvětí. A také vám přeji radost z přítomnosti, neb to je jediný čas života, který skutečně žijeme. Jediný čas, kdy lze být šťastný.

Tématem prvního čísla je dílo a osobnost básníka a kritika T. S. Eliota, jedné z největších postav moderní literatury. Toto číslo jsme přichystali především u příležitosti vydání nového českého překladu Pusté země, jehož se tentokráte odvážil Petr Onufer. I proto v rubrice Dvakrát otevíráme číslo dvěma recenzemi na nový překlad. Skutečnost, že se kniha hojně umísťovala v různých čtenářských anketách, je dobrou zprávou. Stále je tu dost čtenářů, kteří si uvědomují význam této přelomové básnické skladby. Eliotovi a angloamerické literatuře se věnujeme i v rozhovoru čísla, který pro nás připravila Klára Krásenská a jejž nám laskavě poskytl literární teoretik, komparatista a překladatel Martin Pokorný. Vztah k dílu T. S. Eliota ze strany autorek a autorů mapuje naše anketa. Esejem o Elitovi přispěl do čísla básník Jakub Řehák a také moje maličkost.

S novým rokem nás čeká v Tvaru řada změn. Tou první změnou je – žel – zvýšení ceny našeho periodika, k němuž jsme byli přinuceni okolnostmi. Vzhledem k tomu, že jsme cenu již roky nezvedali, není tento skok ve skutečnosti tak výrazný. Budeme vám vděčni, když nám i přesto zachováte svoji přízeň. Tou druhou velkou změnou bude nový web, na který řada z vás přispěla v rámci naší kampaně a který bychom během tohoto měsíce měli spustit.

A pak jsou tu obsahové změny. Hned na této stránce naleznete novou pravidelnou rubriku Pozdravy z periferie, kterou pro nás bude chystat známá autorka fantasy Michaela Merglová. Další novou rubriku naleznete na s. 12: O bozích a lidech bude jednou za měsíc rozjímat religionista a znalec mytologií Jan Kozák. Výraznější změna nás čeká i na poslední straně, pravidelný fejeton se tentokráte rozdělí na Rup a Rub. V rubrice se budou střídat spisovatel a publicista Stanislav Biler a filosofka Alice Koubová. A nová je i Obrazárna; tentokráte ji bude spravovat kurátorka Michaela Šilpochová.

Přeji vám živé čtení!

 
Profil čísla
 
 
 
Články
 
 

Definice fantastiky je ale tak široká, že jí může vyhovovat v podstatě cokoli od Zaklínače, přes román Piranesi od Susanny Clarkové až po Bílou velrybu nebo třeba McCarthyho Krvavý poledník.

 

Slovo

 
 
 

Jazyka bodák ostři, brus jeho měď!
Oči namiř!
Nastraž uši teď!
Slyš!
Hleď!
Aby ti duši náhle nepomačkali,
aby tvůj mozek nepřevrhli
– hej, tady!
Pozor!

 

Poezie

 
 
 
Thomas Stearns Eliot
 

Onuferův překlad si je vědom zvláštností Eliotova jazyka a zachovává jeho specifičnost tak, aby text působil autenticky.

 

Reflektuje Jan Krasický

 
 
 
Markéta Jakešová
 

Latourovskou ontologii, tedy jeho chápání světa, si lze přiblížit jednoduchými příklady: Má osobnost je souhrnem hmotných i nehmotných aktérů, kteří většinou táhnou za jeden provaz. Jsou to buňky, molekuly, atomy, kvantové částice, ale i ideje, prostředí, ve kterém žiju apod.

 

Ohlédnutí

 
 
Eliotova Pustá země počtvrté
 
Thomas Stearns Eliot
 

Kompromisem ovšem bude každý překlad, už jen proto, že není v možnostech žádného jazyka postihnout mnohovýznamovost, na níž se řada Eliotových veršů zakládá.

 

Reflektuje Zdeněk Beran

 
 
 

Skutečný básník se má naopak podle Eliota systematicky vzdělávat a zajímat se o prostředí jiných básníků, má se konfrontovat s tradicí, která pro něj není jen nějakou školskou příručkou, ale životem, v němž se pohybuje, tradicí živou a proměnlivou, která je pro něj vodou i vzduchem.

 

Ptá se Klára Krásenská

 
 
 

Zdá se mi, že právě epocha začátku minulého století a let meziválečných byla posedlá zjištěním, že lidská duše je velkým zrcadlovým bludištěm, stvořeným z mnoha odlesků a variací různých já.

 

Esej

 
 
 
Jan Alatyr Kozák
 

Jungův koncept Selbst je především nástroj a pomůcka. Pomáhá člověka orientovat do budoucnosti namísto minulosti, nabízí mu představu úplnější bytosti, kterou by mohl být, ale neslibuje odkrytí nějakého konkrétního jádra Já.

 

Slovo

 
 
 

Dramatický aspekt jeho básnictví se zdá být pozoruhodným kontrapunktem k jeho meditativnímu hlasu.

 

Esej

 
 
Jenže my jsme dcery
 
Marie Iljašenko
 

Na stránkách pro uprchlice
jedna z žen píše jiným ženám, protože chápe,
že máme spoustu práce:
svět potřebuje oživení,
svět potřebuje korekci,
svět potřebuje sloupnout a přelakovat,
svět potřebuje předělat.

 

Poezie

 
 
 

Doktrína osobního štěstí je v posledku zdrojem bezmezného neštěstí, protože je ideálem, jehož není možné dosáhnout, a který nakonec ani není ideálem, určitě ne ideálem lidským. Je to past, tekutý písek, v němž se lze pouze utopit, zadusit se zrnky radosti.

 

Slovo

 
 
Nosím promarněné dny jako spony ve vlasech
 
Klára Černá, Zdislava Murová

Poezie