Petr Hruška

Kolečko mrkve

Beletrie – Poezie
revue Ravt 5/2020

Poslyš
Musíš něco jíst.
Aspoň sousto.
Tak si ruku chytni rukou.
Počkej, vylovím mrkev.
Kouřící mrkev úplně září v tomhle chlívu.
Tady to kolečko.
Tak zatáhneme závěs.
Tak ne.
Volají tam po spravedlivějším světě.
Lidstvo, přece.
Počkej, utřu to.
I nebe je špinavé jak voda z nádobí, prosim tě.
Trošičku se nadzvedni.
Počkej, budeš se divit.
Kolečko mrkve.

 

 

Kočka
Zvířata ovládají podstatu geometrie mnohem lépe.
Černá kočka záhy nachází
osu situace,
střed místa,
zlatý řez odpoledne a uléhá do něj.

Vprostřed noci se posadí,
našpicuje svůj obrys
a zjistí,
že nikam nepatří.

 

 

Market ve Frankfurtu
Ataka beznaděje ji zkroutila v nákupním
centru.
Musela se celou vahou zapřít o regál,
ruce zabořit do špaget,
začaly se vějířovitě sypat do všech světových stran.
Setrvávala,
aniž to dávalo smysl.
Tělo přestalo zapírat
úplnou opuštěnost.
Náhrdelník se prověsil v prázdné nádheře.
Vylezly roky,
jako žebra,
v dokonalém obchodním nasvícení,
které nevrhá stín.
Zřízenec přicházel doplnit humry.
Stála,
vysoká a nedobytná,
pod sebou divokou hvězdu
rozsypaných špaget.

 

 

Sloup
Železobeton je železobeton.
Bledý sloup míří tvrdě
vzhůru,
prorazit nízkost.
Dole u paty divoce kvetoucí
podrosty graffiti,
fleky chcanek,
nervozita listí.
Ale sloup se zdvihá výš,
mizí z dohledu,
v kalných cárech mlhy.
Železobetonový kmen
odpovídající našemu věku
neobejme pět chlapů.
Něco tam nahoře je.
Musí být,
když tady stojí
takový sloup.

 

 

Syn
Ale vždyť psal!
Napsal esemesku.
Posílal zprávu.
Přísahábohu.
Že nepřišla, není jeho vina.
Někde tu je,
asi pořád ještě putuje.
Esemeska, aby neměli strach.
Esemeska, kde se všechno vysvětluje.
A objímá.
Přísahábohu,
esemeska obsáhlá jak evangelium.
Snad ještě dojde.
Dával vědět.
Že není důvodu k obavám
a taky další věci.
Možná jednou přijde —
nádherná esemeska.
V nečekané chvíli
mobil modře zasvítí
jako posvátný kámen
na kraji světa.

 

 

Na noc
Přivedl si bůhvíodkud
elektřinu
přitáhl ji v noci domů
podél nahé měsíční zdi
Shýbal se nad ní
šeptem něco opakoval
když se dotýkal
spojů
když proplétal černý kabel s černým kabelem
A pak dlouho stál
Adam
uprostřed holé cimry
zalit v aspiku
ukradeného světla

 

Za ukázku z básnické sbírky Nikde není řečeno nominované na Cenu Jantar 2019 v kategorii Literatura děkujeme nakladatelství Host.

Chviličku.
Načítá se.
  • Petr Hruška

    (1964, Ostrava), pracuje v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd se zaměřením na českou literaturu 
20. století, zejména poezii. Toto téma také vyučuje na českých univerzitách. Je autorem řady sbírek poezie ...
    Profil

Souvisí