Jazykem regionálního partnera
Rozhodli jste −
last minute.
Rozhodli jste −
last minute.
Na dveřích měl psáno
OPRAVY TELEVIZORŮ,
ale pro špatný příjem
naladil vždycky jen cyklistiku.
Když pak v létě dům vypálil kvůli dluhům,
viděli ho v přímém přenosu
zběsile šlapat do pedálů.
Jenže i kdyby zajel rekord,
už nikdy nedostihne
ty úspěšnější závodníky,
co teď na jeho zahradě
v nedělních etapách s dětmi
schovávají kola v přístřešku
s logem eurofondu.
Rozhodli jste −
LAST MINUTE.
Nové plavky
křižovaly dosud neopálenou nahotu
jako mořské trasy mezinárodního obchodu,
než se zrcadla v kabince otočila zády
a cenovka z tebe udělala
jen další položku výprodeje.
Doma na internetu
jsi pak vyhledávala ještě lepší cenu,
ztracená ve výsledcích
jako lomítko uprostřed URL adresy,
lomítko mezi klíčovým slovem a počtem kliknutí,
mezi číslem účtu a kódem banky,
mezi tunami oxidu uhličitého a rokem,
mezi miliardami eur a řeckým dluhem,
lomítko v rovnici,
kterou se právě teď počítá,
kolik to stojí,
kterou právě teď někdo počítá,
a nejsi to ty.
Celý dům utěsnili,
takže už neslýcháme tu holku odvedle
zatápět si zbytky moravských písní,
ani noční repertoár
sestavovaný studenty dramaturgie.
A kdykoli se míjíme na schodech,
sněží na nás z ořezávaných kvádrů polystyrenu
jen to, co před vchodem
slabikovalo dítě
jazykem regionálního partnera
− bože,
když jsem nad ránem venčil psa,
i nevidění ptáci na stromech
vrzali do pauz
jako otvírání nových umělohmotných oken.
Mám oči k ničemu a zmuchlaný kráter po tepnách, / tkaničky bez bot a sežvýkané boty bez nohou.
Geografie může být vždycky povolná, / ale realitky už vědí, kudy vést dělicí čáru.