Hana Lundiaková

Druhá chce Chvilku pro sebe

jíst z podlahy se u nás nedá / denně jsou vajíčka, brambor, mezitím chleba

Beletrie – Poezie
revue Ravt 14/2018

Popelářská
jíst z podlahy se u nás nedá
denně jsou vajíčka, brambor, mezitím chleba
margarínu plná dětská vanička
jíst se to nedá
málokdo by tu zpych
vždyť více pýchy není třeba

žít z podstaty se dlouho nedá
žes dlouho nemiloval
z hlavy máš květináč
už lejdy v holínkách
venuše bledá
už s maskou paní bídy
nese ti zavináč

už jedou
už to svážej
jestlipak i k nám dojedou?
už jedou
už popelářej
jestlipak i k nám dojedou?

 

Lajkuj!
je den psaný jen zprávami
krabička plná je
a v ní já a my
je den bombardovaný zprávami
nikdo nic neviděl
posekáno hláškami
prázdnými hláškami

stay in touch, arbeit macht frei

v mobilních rakvičkách
našleháno
s lacinou smetanou
nasdílím tě
boduj mě, boduj!
vždyť dal sem ti lajk!
boxuj mi, boxuj!
a jinak, všechno cajk
našleháno
v rakvičkách

necítím tě, nevoníš, nevidím tě
jsi
on-line

 

Čekni děti II
dej, dej čili dáš
dej rubínové pero, co srůstá s víčky
dej klovatinu lásky
až přijdou hedvábničky
dej, dej, čili dáš
maminko
bych jak děťátko byl
ochráněný
před smrtí byl
ochráněný

tak čekni svoje děti
zda na ně běsy nemohou
tak čekni svoje děti
zda stojí na nohou

dej, dej čili dáš
zas a zas
v šešulkách maličkým našim dětem zrní

 

Hluchoněmý dívky
po cestě domů vymletý tak
jak sis vůbec nepřál
zjistíš, že tě veze
autobus plný hluchoněmých dívek
jedna si čte Chvilku pro tebe
a druhá věstník
věstník pro hluchoněmé
je plný dobrých zpráv

kolem nich ticho
asi je věčný

jednu z nich přestane zábava bavit
a druhá chce Chvilku pro sebe
tak si to vymění
a dobré zprávy vezmou za své
škarpy před Broumovem
neberou konce
a v nohách už cejtíš Klášterák
k sousedům nebo domů
berem to z kopce
kam tyhle holky jedou
kam hluchý holky jedou
stydíš se ptát

slyšíš jen ticho
asi je věčný

 

Letní Letná
Letní Letnou letos nenavštívím
pokud nenavštíví ona mne
po laně laně jdou
zvou pod letní šapitó
kde mou bídu rozzáří
letní slunce omamné
letní slunce, blanka ne

už Letná šavli hází
na pohled dojemnou
pojď ke mně, bankrotáři
můžem se obejmout
jen máloco nám schází
cirkus na dohlednou
pojď ke mně, bankrotáři
můžem se obejmout
tak mi pluj, odpluj…

bído, čau…
já mám dnes večer swing
já mám dnes lindy hop

bído, čau… nemáš mě na triku
bído, čau… seš holka na tripu
bído, čau…

 

Paškál a Škrpál

Paškál a Škrpál
Už jdou
Už jdou k nám
I kuny řvou
I barbies
Když ty dva borce viděj z dálky růst
Jenže holý klíny maj už dávno zatlučený…

Sotva ráno vyjdou
Slunce pohled zpraží
Tolik špatnejch roků
Tolik chladnejch paží
Chtě nechtě s dobou ztrácej takt
A pro sebe se udělaj
Ať už D.I.Y. nebo H.I.Y. nebo jen tak

Paškál a Škrpál
Milujou
Kloužou mi dál
Není to poprvé
Šeptaj madam, madam, madam…

Sotva ráno vyjdu
Slunce pohled zpraží
Dvojice zvadlejch kluků
Dvojice zvadlejch paží
Už taky s dobou ztrácím takt
A pro sebe se udělám
Ať už D.I.Y. nebo H.I.Y. nebo jen tak…

 

Singl zelí

Tak zas šlapeš zelí
Servítky jdou stranou
Máš hurvínkový nohy
A hlavu gelovanou

Nakrouháš lupen
Na další slanou jízdu
Všem kolem vržou zuby
Maj fejkovej tón
Život je corrida
Na hřbetě býka
Jednou si rab
Jednou ti pane říká dýka
Tu v roli vítěze
Tu v roli mučedníka
Jednou štěk v opeře
Doma, osel, hýkal

Párkrát užs ji měl
Že šlo o chvilku slabou
Teď tě chvilka nechce
Čumkarty lítaj stranou

A nakupuješ zelí
Je kyselý a zdejší
Že prej singl bejt,
Bejt je veselejší

Život je corrida
Kdo z nás si štěstí vohlídá
Život je corrida
Kdo z nás si bejčka vohlídá

Párkrát užs ji měl
Že šlo o chvilku slabou
A teď tě chvilka nechce
Tak bral bys i tu vdanou

A na farmářským trhu
Zas nakupuješ zelí
To jediný ti ještě dá
Je láskyplný celý

 

Kainův kuplet
Poslední sklínka kávy puká
Domácí porcelán mi bere křídla
Strom v poli stojí sám
Koruna holá do nebe zívá

Taje tu únava, jak tabulka čokolády
A naše oči jsou samá poleva

Zas buší plech o smalt
Zas láska trká
A já sázím vejce do skla
A já sázím dvě vejce do skla

Zas buší plech o smalt
Zas láska trká
A já sázím vejce do skla
A já sázím vejce do skla

Čert mi vyšil
Rovnou na čelo
Kainův kuplet
Černej jak pramen smůly
Černej jak pramen smůly
Tak nohy na ramena ber
Radost se mnou nechodí
Vstaň dřív než druhej den
Probudí ve mně bestii.

Štká tichý smích, nebo milování?
Ode dne den slábne mi hrst
Pevná bude jen, až polkne pohrdání
Co blinká Luna s kotníky na ramenou

Texty pocházejí z alba Bído, čau! z roku 2015, a z alba Krrrva! (2013).

Chviličku.
Načítá se.
  • Hana Lundiaková

    (1978, Broumov) je spisovatelka a songwriterka na nezávislé hudební scéně známá jako Stinka. Vydala knihy Vrhnout, Černý Klarus a IMAGO. Ty trubko! (nominace na cenu Magnesia Litera a Česká kniha ...
    Profil

Souvisí

  • Každej den tu rozprostíráš všecky svoje šmuky, slíbatelný rtěnky, broskvový pičifuky / Buddha z vikslajvantu směje se jak měsíček na hnoji / a digitálky ukazujou, kolik je
    v Hanoji

    Beletrie – Poezie
    revue Ravt 14/2018
  • Michal Bystrov

    Vítězslav píše

    Karel Hynek píše, je toho v něm tolik / půl roku nezavadil o pořádnou roli /
    a navíc Lori někdo měl, a to ví jistě / škoda, že v jejím tajném písmu / není žádný systém

    Beletrie – Poezie
    revue Ravt 14/2018
  • V polovině srpna byla v Praze během konaní festivalu Prague Pride představena v rámci dvou večerů Tvaru a nakladatelství Škuc antologie Stýkání, obsahující ukázky z poezie i prózy českých a slovinských autorek a autorů, kteří se hlásí ke queer identitě (a také slovenského básníka Michala Talla).

    Beletrie – Poezie
    Beletrie – Próza
    Z čísla 15/2018
  • Jan Spěváček

    Učitel

    U nás v Jihlavě / v kabinetě matematiky / mě mají za exota.

    Beletrie – Poezie
    revue Ravt 13/2018