Moje víra
je velká tíha
zavěšená na drátku,
stejně pavouk
věší mládě na tenkou pavučinu,
stejně víno,
útlé a dřevnaté,
drží hrozny
jak oční bulvy,
stejně andělé
tančí na špendlíkové hlavičce.

Bůh moc drátu,
aby se udržel, nepotřebuje,
jen tenkou žilku,
s krví pulzující sem a tam,
a trochu lásky.
Jak někdo řekl:
lásku a kašel
neutajíš.
Ani slabý kašel.
Ani slabou lásku.
Máš-li tedy jen drátek,
Bohu to nevadí.

Vstoupí ti do rukou
stejně snadno, jak za deset centů
dřív dostal jsi kolu.