honus.kita
Rozhovor s Alešem Honusem

Dát o tom pořádně hlasitě vědět

Ptá se Jitka N. Srbová

Již potřetí budou letos uděleny Ceny Jantar, které oceňují výrazné kulturní počiny vázané na Moravskoslezský kraj. Ceny, které organizuje společnost ProJantar, jsou udělovány v kategoriích divadla, hudby, výtvarného umění a literatury. Iniciátorem cen je kulturní portál www.ostravan.cz. jehož šéfredaktorem a editorem je Aleš Honus, který stál u vzniku obou projektů.

Rozhovory – Rozhovor
revue Ravt 5/2020

Kulturní deník Ostravan.cz vychází od roku 2013. První Ceny Jantar byly uděleny v roce 2018 za rok 2017. Pojďme se vrátit před onen první ročník. Jak celá myšlenka vznikla a jak se vám ji podařilo prosadit, lépe řečeno: bylo nutné ji prosazovat, nebo byla ihned dobře přijata?

Ta myšlenka visela ve vzduchu několik let a trvalo delší dobu, než jsme se k tomu rozhoupali. Přece jen, jde o velmi náročný a svým způsobem odvážný projekt a pokud mají mít podobně koncipované umělecké ceny určitou vážnost, musí o nominacích rozhodovat odborníci, kteří příslušným uměleckým oborům skutečně rozumí, takže vzhledem k záběru uměleckých cen přes všechny divadelní žánry, hudbu, literaturu a výtvarné umění máme celkem osm odborných porot a devátou porotu pak ještě tvoři kolegium, které rozhoduje o laureátech ceny za celoživotní přínos. Nominovaných je každým rokem v šestnácti kategoriích celkem 48, takže pokud je chcete všechny pozvat a chcete umožnit, aby přišli i jejich přátelé a fanoušci, tak takovou akci nemůžete dělat někde v kavárně. My jsme se proto rozhodli díky podpoře, kterou jsme získali u Moravskoslezského kraje, připravovat každý rok velkoryse pojatý galavečer, kde se nejenom budou rozdávat ceny, ale kde proběhne i umělecky hodnotný program exkluzivně připravený pouze pro tuto příležitost a zároveň atraktivní pro širší veřejnost. A pokud se ptáte, jak se nám tento koncept podařilo prosadit, tak první reakce ze strany Moravskoslezského kraje, kde jsme žádali o podporu a záštitu, byla maximálně pozitivní a vstřícná.

 

Kde se vzal název Ceny Jantar, koho napadlo nazvat ceny právě takto? Nebáli jste se hanlivého rčení „ty jsi ale jantar?

Název ceny jsme hledali poměrně dlouho. Určitě víte, že přes Moravskoslezský kraj vedla historická Jantarová stezka, takže tento název se nám sám nabízel, navíc jantar je krásný materiál, ze kterého se vyrábějí šperky, takže laureáti dostávají skleněné sošky se zakomponovaným prvkem jantaru, a vzhledem k tomu, že jde o vyschlou pryskyřici, která je stará miliony let, můžete tento materiál vnímat i jako symbol nadčasovosti. V názvu se nám tedy spojilo hned několik symbolů najednou. A že má slovo „jantar“ v některých regionech hanlivý nádech a že nám to občas někdo připomene podobně jako vy? To mi absolutně nevadí. Naopak mi přijde vlastně sympatické, že mi tuto otázku pokládáte a že musím před vámi tento název obhajovat podobně jako musí někdy umělci Moravskoslezského kraje obhajovat to, že náš region není kulturní periferií, ale velkou líhní talentů. Když se přitom podíváte na seznam našich nominovaných, tak je jasné, že nejde rozhodně o lokální jména, ale často o osobnosti, které překračují běžný standard i v celostátním měřítku.

 

Zdá se, že péče o kulturu regionu je pro vás osobně důležitá. Co je vaše hlavní motivace, láska k regionu nebo láska k umění?

Ano, je to jak láska k regionu, tak láska k umění. Než vznikl deník Ostravan.cz, bylo mi líto, že média se reflexi kulturního dění věnují jen okrajově. Ano, máme tady sice odborná celostátní média zaměřená na literaturu nebo klasickou hudbu, ta ale logicky obsáhnou jen malý výčet kulturního dění v našem regionu. Takže na počátku vzniku Ostravanu byla zejména moje potřeba přečíst si recenze všech premiér divadel v Ostravě a v dalších divadlech našeho kraje, ale také recenze hudební či výtvarné anebo rozhovory s umělci. A na počátku vzniku Cen Jantar byla potřeba vyzdvihnout to nejlepší, co v našem kraji v uplynulém roce vzniklo, a dát o tom pořádně hlasitě vědět.

 

Když si vybavíte atmosféru loňského předávání cen, co bylo pro vás na celém večeru nejpříjemnější? Bylo pro vás něco zklamáním?

Nejpříjemnější byla ta pozitivní energie, kterou byla aula Gong doslova nasáklá, a vstřícnost, která mezi zúčastněnými umělci panovala. U srdce mne velmi hřálo, když jsem viděl, jak si umělci vzájemně přejí úspěch… Víte, tahle akce je vlastní jediná v roce, kdy se na jednom pódiu a v jednom hledišti potkají umělci naprosto rozdílných žánrů, kteří během roku nemají šanci se potkat, počínaje vážnou hudbou a operou přes alternativní hudební žánry až po mainstream, výtvarníci, činoherní herci, literáti, tanečníci… V ten večer jsou všichni na jedné lodi patriotismu a hrdosti na to, jak krásné věci v našem regionu vznikají. O srovnatelné akci v jiných krajích nevím a také si myslím, že jen málokterý kraj má potenciál k tomu, aby zde oceňování umělců v podobném rozsahu probíhalo.

 

Slavnostní večer Cen Jantar za rok 2019 se uskuteční v ostravské aule Gong 15. března 2020 od 18 hodin. Jaký bude třetí galavečer? Chystáte něco zvláštního, co můžete prozradit?

Ti, kteří se zúčastnili loňského galavečera, kdy jsme si poprvé pozvali orchestr, už trochu mohou tušit, co se bude odehrávat. I letos jsme se rozhodli na jedno jeviště dostat co nejširší paletu žánrů, takže vystoupí na jedné straně sopranistka Veronika Holbová, klavírní virtuos Ivo Kahánek, na druhé straně populární kapela Mirai či zpěvačka Vladivojna La Chia, ale také třeba post-hardcorová kapela The Truth Is Out There, kterou jsme se rozhodli podobně jako některé ostatní interprety spojit s orchestrem a dětským Přípravným sborem Permoník. A samozřejmě nemůže chybět i balet, tentokrát půjde o ukázku z choreografie Rossiniho karty v podání sólistů Národního divadla moravskoslezského.

 

Nominace již byly zveřejněny na webu www.cenyjantar.cz. Pokud správně chápu systém udělování, vítězové v jednotlivých kategoriích jsou do poslední chvíle tajemstvím. Máte vy sám v některé kategorii dílo nebo umělce, kterému zvlášť držíte palce?

Z mé pozice mi nepřísluší veřejně hodnotit, který umělec si podle mého názoru vítězství zaslouží více než jiný. Od toho máme osm odborných porot, které byly vybrány s co nejlepším vědomím tak, aby v nich byly pokud možno nezávislé osobnosti, které se na dané umělecké obory specializují. Možná mi nebudete věřit, ale já držím palce většině nominovaných, protože jde skutečně o kvalitní jména, což je důkaz, že umělecký potenciál Moravskoslezského kraje je skutečně obrovský. A kdo nominaci nepromění, třeba tu šanci bude mít v následujícím roce.

 

V Dolních Vítkovicích vzniklo v loňském roce také vaším přičiněním Jantarové schodiště slávy, které oceňuje celoživotní mistrovství umělců s kořeny nebo osudem spojeným s Moravskoslezským krajem. Prvními „hvězdamina schodišti jsou Jindřich Štreit a Marie Rottrová. Jaké jsou ohlasy na tento projekt, myslím teď na obyvatele Ostravy a okolí?

Jantarové schodiště slávy se nachází po návštěvnické trase na vysokou pec, tzv. Bolt Tower, takže se po něm mohou projít turisté, kteří areál národní kulturní památky navštíví. Schodiště je tedy dostupné jen s průvodcem, a to z bezpečnostních důvodů. Myslím si, že vyhledávanou atrakcí se stane až za několik let, až na něm bude několik desítek hvězd. A že je z čeho vybírat! V našem kraji máme spoustu osobností, kteří si cenu za celoživotní přínos zaslouží, takže každým rokem zde přibydou dvě hvězdy. O tom, že jde skutečně o velká jména celostátního významu, dostanete důkaz 15. března, kdy tuto cenu získají další dvě osobnosti, které ve svých oborech zaznamenaly doslova fenomenální úspěch.

 

Poslední otázka: ve své práci musíte pro svou kulturní vizi nadchnout jistě mnoho lidí, kteří jsou zaměřeni jinak třeba na politiku nebo byznys. Jaký argument obvykle používáte?

Máme štěstí na to, že podpora kultury ze strany Moravskoslezského kraje i města Ostravy je skutečně výrazná, takže o tom, že Ceny Jantar i kulturní portál Ostravan.cz jsou projekty, které zviditelňují ty nejzajímavější umělce našeho kraje, není třeba nikoho moc přesvědčovat a oba tyto projekty se těší každoroční grantové podpoře jak ze strany Moravskoslezského kraje, tak i města Ostravy. O tom, že podpora umění zde jede na plné obrátky, svědčí i chystané velkorysé investice, jako je připravovaná výstavba nové koncertní haly či chystaná přestavba zdevastovaných městských jatek na galerii moderního umění, nové vedení Moravskoslezského kraje nedávno oprášilo projekt tzv. Černé kostky,  tedy nové budovy pro Moravskoslezskou vědeckou knihovnu, a snad se kromě Černé kostky dočkáme i Bílého stínu, tedy přístavby Domu umění. Takže o Ostravě ještě v budoucnu uslyšíte.

Děkuji za rozhovor!

Poznámka editorky: Vzhledem k vývoji událostí je třeba podotknout, že rozhovor jsme realizovali v době, kdy ještě nevešel kvůli pandemii COVID-19 v platnost zákaz konání kulturních akcí nad 100 osob. V rozhovoru je tedy zmíněn původní termín galavečera: 15. března. V současné chvíli probíhá řešení nového termínu koncem jara či začátkem léta. O novém termínu slavnostního předání Cen Jantar vás budeme informovat.

Foto: Karel Kita, magazín Patriot.

Chviličku.
Načítá se.
  • Jitka N. Srbová

    (1976), básnířka a literární kritička. Vystudovala Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy. Na internetu publikovala pod nickem Natasha; básněmi je zastoupena v literárních sbornících 7edm (2010) a Místa nevhodná k odstranění ...
    Profil

Souvisí

  • Pomalu všechny už myšlenky vaše sdružují se samy sebou s hovnem, každé druhé přirovnání vaše čerpáno je ze záchodu, jakoby záchod byl polovinou světa; a tak pomalu všechny už věci ve vás zhovnatěly, svět je vám hovno, boha samého dovedete si představit jen v podobě hovna.

    Drobná publicistika – Nezařazené
    Z čísla 14/2018
  • Lesk a bída překladatelství
    Rita Kindlerová, Helena Beguivinová, Kateřina Klabanová, Markéta Vinická, Miloslav Uličný, Zdeněk Beran, Dana Svobodová, Jiří Hrubý, Alena Morávková, Lenka Kuhar Daňhelová, Vladimír Medek, Jana Zoubková

    Anketa

    Mám několik překladatelských snů, tj. tipů na knihy, které bych rád přeložil, ale takové sny se neprozrazují. Není nic snazšího než někomu jeho sen vyfouknout. Takže se svěřím pouze s jedním snem: aby konečně někdo vydal překlad, který mi leží v šuplíku už čtvrt století.

    Drobná publicistika – Nezařazené
    Z čísla 13/2018