Časové vymezení páté mezinárodní konference o českém undergroundu nebylo zvoleno náhodně. Rokem 1976 začalo první masové tažení normalizačního režimu proti podzemní komunitě, na jehož konci stálo sjednocení roztříštěné opozice na společné platformě, Chartě 77. Paradoxně až zásluhou komunistického režimu dochází ke zpolitizování i zpopularizování undergroundu.

Mnozí mladí lidé, vstupující na práh dospělosti, se díky rozsáhlé dehonestační kampani dozvěděli o existenci dlouhovlasých rebelů, jejichž řady záhy rozšířili. Konfrontační fáze studené války se projevila zvýšenou represí vůči domácí opozici. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století spustil komunistický režim druhé tažení proti undergroundu, které vyvrcholilo zahájením celostátní akce „Satan“, cílící na podzemní časopis Vokno, vycházející od léta 1979. „Satanovi“ předcházela regionální akce „Sabat“, jejímž cílem bylo zničení severočeského undergroundu, respektive jeho napojení na pražské centrum Charty 77. Je stále málo známou skutečností, že právě z podzemí pocházel největší počet signatářů, kteří, vyjma Prahy, tvořili páteř Charty 77. Období let 1976 až 1981 představuje vrcholnou, integrující fázi českého undergroundu, v jehož pomyslném čele stojí Ivan Martin Jirous „Magor“. Mezi jeho další charakterizující znaky v daném období bezesporu náleží fenomén „baráků“, ostrovů svobody, na nichž probíhal čilý kulturní život, pod bedlivým dohledem Státní bezpečnosti.

Nejen tomuto, ale mnoha dalším, často neprávem opomíjeným aspektům, se bude věnovat tato konference, na níž vystoupí přední domácí i zahraniční odborníci.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.