Minulý měsíc Ču Žung-ťi, premiér Čínské lidové republiky, navštívil Indii. Pro mě „Velký Bratr“ z mé nepřátelské země, přijel a procházel se poblíž. Chtěl jsem mu říci do očí „táhni pryč z mé země“ a nejlepší způsob, jak to udělat, bylo křičet. Vylezl jsem na fasádu v čtrnáctém patře hotelu Oberoi, v kterém Žung vystupoval na konferenci indických diplomatů a podnikatelských magnátů. Z toho místa jsem rozvinul tibetskou národní vlajku, červený transparent s nápisem „FREE TIBET“ a do vzduchu rozhodil 500 letáků, které vysvětlovaly protest, a vykřikoval jsem slogany. Během okamžiku se zvedly závěsy a v každém okně na celém podlaží se objevily čínské tváře dívající se na mě. Když jsem před nimi mával tibetskou národní vlajkou, byl jsem hrdý.

(Tenzin Tsundue, Why I Will climb more scaffolding and towers)

V sobotu 5. října 2019 indická policie „preventivně“ uvrhnula do vazby tibetského aktivistu a literáta Tenzina Tsundue. Jeho pobyt za vazebními mřížemi mu měl znemožnit protestní odezvu na oficiální návštěvu čínského premiéra v Indii. Proč taková šikana nenásilně protestujícího literáta, mezinárodně uznávaného publicisty a poety Tenzina Tsundue?

Tenzin Tsundue se narodil tibetským rodičům v indickém exilu roku 1964. Pracovali tehdy na stavbě transhimálajské dálnice, což byla pracovní příležitost pro zástupy tibetských exulantů z Čínou okupovaného Tibetu. Po skončení povinné školní docházky Tenzin Tsundue se živil všelijak (mj. prodával svetry na ulici), a později vystudoval na nejstarší indické Universitě v Mumbai a jesuitské škole Loyola College.

Do literárního povědomí se Tenzin Tsundue dostal vydáním sbírky básní Crossing the Border (1999), dále sbírkou poém a próz Kora (2002, 11 vydání, česky v samizdatovém nakladatelství Koleno, připravováno vydání tiskem) a sbírkou esejů Semshook (2007) již ve třech vydáních a Tsen – göl (2012).

Kromě literární a publicistické práce se věnuje Tenzin Tsundue též osvětovým akcím o Tibetu a legitimnímu protestnímu aktivismu. Pracuje pro neziskové společnosti Friends of Tibet, vzdělávací organizaci pro děti Katha, pořádá přednášková turné pro školy i veřejnost. V roce 2002 jej fashion magazín Elle zařadil mezi 50 nejelegantněji oblékaných osobností Indie, což ve vlastech bollywoodských není jenom tak.

Legitimní protesty proti čínské okupaci Tibetu jsou zcela na místě. Tenzin Tsundue protestuje při každé příležitosti návštěvy čínských pohlavárů, premiérů, presidentů atp. v Indii. Do topfajv protestních aktivistů se dostal v roce 2005, kdy vyvěsil z okna hotelu při návštěvě čínského presidenta tibetskou vlajku a transparent „Free Tibet: China, Get Out“, po čemž byl zatčen indickou policií. V roce 2005 zas při návštěvě čínského premiéra vyvěsil z věže Indického Institutu Věd rudý transparent  „Free Tibet“. V roce 2014 při návštěvě čínského presidenta se Tenzin dozvěděl, že má navštívit dům Sabarmati Ášram, odkud Mahátma Gándhí zahájil svůj pochod pro dekolonizaci Indie a nezávislost. Šel nocí a dnem a v ášramu se skryl do skříně s tibetskou vlajkou s tím, že na čínského prezidenta „vybafne“. Žel, ochranka jej v poslední chvíli objevila, vyvedla, opět byl zadržen. Zaslouží uznání, že krom svého díla reprezentuje akčně i tibetský exil a neustává v protestu proti okupaci své tibetské vlasti. Tak žije v jednotě svého života s dílem.

—————

Po deseti dnech nedobrovolného pobytu za mřížemi byl náš přítel, básník a aktivista Tenzin Tsundue propuštěn na svobodu. O okolnostech jeho zadržení vypráví v následujícím interview, uveřejněném dne 21.10 v deníku Indian Press. V něm mj. sdělil, že nebyl zadržen pouze on, chronický aktivista, ale mnoho dalších lidí, kteří vypadali jako Tibeťané, včetně tibetských studentů na koleji. (…)

Tenzin Tsundue v posledních letech neúnavně investuje svou energii do komunikace o stavu věcí v Tibetu, prakticky nepřetržitě je na cestě, pořádá debatní setkání po celé Indii s lidmi všech generací. Ohlas na jeho konzistentní neúnavnost je nepřehlédnutelná i z ohlasů po jeho propuštění na sociálních sítích:

„Velké díky Tenzinovi Tsundue za čas a energii, kterou dává, není to marné. Publicita kolem represivních pravidel čínské komunistické strany je díky němu ohromná a zprávy o vůli Tibeťanů ke svobodě jdou do světa. Cestuje nejen po celé Indii, ale i v zahraničí a neúnavně vykládá o dějinách Tibetu, současné situaci a represivní politice, která má vliv na kulturu, identitu a celou civilizaci. Jsi nejaktivnější a dosud nejdéle působící Tibeťan v exilu.“

„Jsme moc rádi, že jsi v pořádku. Něco ti povím. Když tě před 2 týdny zavřeli, ptaly se mne moje dvě malé dcery – co strejda Tsundue provedl špatného, že je ve vězení? Vězení je pro zločince, ne? Tak jsem jim vysvětlil, že na světě je hrstka lidí, kteří jsou zavíráni proto, že dělají věci dobré a že strýček Tsundue je jedním z nich. Děvčatům se ulevilo a smála se. Tak jsme na Tebe velmi pyšní, na tvou odvahu, odhodlání, věrnost!

…„Jsi inspirací pro mnoho mladých Tibeťanů, Tenzine. Konzistence a neúnavnost Tvého konání z Tebe dělá skutečného světlonoše, i když se někdy zdá, že Tvoje osamělost nepřináší žádné ovoce. Svět potřebuje věrné a oddané lidi, jako jsi Ty.“

—————

LOSAR – Pozdrav sváteční

Tashi delek!

Ačkoli ve vypůjčené zahrádce

Rosteš a vyrůstáš dobře, sestro moje-

O letošním Losaru

Během ranních obřadů

Pomodli se zvlášť za to

Abychom příští Losar

Mohli oslavit u nás ve Lhase.

Až zas půjdeš do řádové školy

nauč se něco extra

co potom můžeš předat v Tibetu.

Minulý rok

během svátku Losar

když jsem snídal indi-sambhar

A psal svou závěrečnou školní práci

Můj idlisový koláček se třásl

na hrotech olověné vidličky

Ale tu zkoušku jsem nakonec složil.

Ačkoli ve vypůjčené zahrádce

Rosteš a vyrůstáš dobře, sestro moje.

Vysílej své kořeny

do cihel

kamenů, tašek a písku.

Rozlož svoje větve doširoka

A pni se

Přes plot stále výš.

Tashi delek!

Osobní průzkum

Z Ladakhu

lze Tibet spatřit v dáli.

Říkali

že ty černé pahrbky

v Damtse jsou již Tibet.

Poprvé

jsem spatřil moji vlast.

Vydal jsem se na tajnou výpravu

Byl jsem tam v kopcích.

Cítil jsem zemi,

rozrýval hlínu,

slyšel suchý vítr

a divoké staré jeřábky.

Nespatřil jsem hranice,

přísahám, že tam není

jinak, vážně.

Nevím

zda jsem tu, či onde.

Nevím,

zda jsem onde, či tady.

Říkají, že divocí oslové kyang

přicházejí sem každou zimu.

Říkají, že divocí oslové kyang

vracejí se tam každé léto.

Zoufalý věk

Zab mého dalajlámu

abych více nevěřil.

Zasyp moji hlavu

ranami.

Svleč mě

pouty.

Ale neosvobozuj mne.

Při věznění

toto tělo je tvoje.

Ale víra v  těle

je jen mojí.

Chceš to učinit?

Zab mě tady – tiše.

Udělej to rychle a bez okolků.

Ale neosvobozuj mne.

Pokud chceš, udělej to zas.

Začni správně:

Ukázni mě

Převychovej mě

Přesvědči mě

Ukaž mě tvoje komunistické triky.

Ale neosvobozuj mne.

Zab mého dalajlámu

a já nebudu

věřit víc.

Moje tibeťanství

Třicet devět let vyhnanství.

A pořád nás žádný národ nedrží

Ani jeden jediný národ

Tady žijeme jako běženci.

Lid ztracené země.

Obyvatelé bez národa.

Tibeťané: skladiště sympatií světa.

Vážní mniši a šuměnkoví tradicionalisté;

Jeden lakh a pár tisíc navíc

Pěkně mícháno a nakládáno

do nálevu kulturních kotlů.

Při každé kontrole i v úřadech

dostávám značku „muž“, „Indo-Tibeťan“.

Registrační osvědčení

třeba každý rok obnovit s dodatkem

Cizinec narozený v Indii

Jsem víc Ind.

Až na ten štěrbinkový tibetský vzhled

Nepálec? Thajec? Japonec?

Číňan? Nagan?  Manipurec?

Ale nikdy neuslyšíš: „ Tibeťan“?

Jsem Tibeťan.

Ale nejsem z Tibetu.

Nikdy jsem tam nebyl.

Přesto mám sen –

že zemřu tam.

Horizont

Horizontu právě zde

dosáhl jsi z domova.

Z tohoto jednoho zde

k dalšímu zde kráčíš.

Odtamtud k dalšímu,

od dalšího k dalšímu,

horizont za horizontem,

každý krok je horizont.

Sčítej kroky,

přijmi to číslo.

Ohni se pro bílé oblázky

a zvláštní směšné listí.

Označ zatáčky

a útesy okolo,

to pro sebe,

k návratu domů.

Napsali a přeložili Vít Kremlička, Jana Hradilková, Marie Resslová.