Rakev z prvohor
tady ďábel loví havíře / už asi tak dvě stě let
tady ďábel loví havíře / už asi tak dvě stě let
*
U KŘIŽÁNKA
zaživa pohřbené město
rakev z prvohor
koktejl z geologie, filozofie, rybízového vína
a nakrájené cibule
co čumiš, Hruška!
*
U DŽBÁNU
stůl z pěti prken
a v každém suku záhyby těla
zelený nátěr strhaný půllitry
jako šaty z ramen
*
DOROTA
ocel, pražce, rez a tuny betonu
ostravské mosty přes Ostravici
trochu balet, trochu Titanik
když se poesie svobody hledá v dlani třicetiletého narkomana
schovávaná, zrcadlo
cesta cíle, teniska v blátě
modrý stan u třetího pilíře
uprchlický lágr pro zraněný sen
který krvácí do kalné řeky
Ostravica granica
deset měsíců za hranicemi vědomí
a věčné obavy, co zase s těmi kecy doma v kuchyni
leda nakrájet na pánev nebo ubalit do cigára
ocel, pražce, rez, tuny betonu a na hladině klid
povodeň ohlášená až na příští týden
jenže parník už nabírá
a nikdo se nedívá do podpalubí
na břehu raší devětsily
začíná první jaro s pravdou heroinu
nebo alespoň nahlížené přes krabičák z Kauflandu
tam a zpátky
zase se přesvědčovat
jak je na druhém břehu
taky tam roste podběl
stejná nuda jako bez koruny v non-stopu
břeh jako břeh
pořád se městu vyklají zuby a Ostrava nesnesitelně bolí
kousek odtud prý v pětačtyřicátém zahynul Miloš Sýkora
další z bezhlavých rytířů
který raději kůží zastavoval kulky
než aby svoje dny zabíjel u soustruhu
a když zrovna není válka, stačí jehly a oblouk mostu
jen tak do pondělka, maximálně do čtvrtka
do konce prázdnin
závislost na nezávislosti
jako tento zápis z deníku Doroty M.:
„Je to tak lehké, je to jako odejít z párty, když nechceš zkazit zábavu ani sebe, řekneš prostě čau, měj se hezky…“
*
GÓRNIK
kámen, plamen, amen
tichá noc vdov
prázdné postele na ubytovně
třináct srdcí osm set metrů pod zemí
a spousta dětí někde v Polsku
táta
stonavský farář zrovna v kostele stavěl betlém
když se dole prohnal metan
zajebany karbonský zemní plyn
pravěk vraždící novověk
i vánoční dárky ve skříni
čelba, rubání, černé obočí
smrt
tohle je jiný revír než beskydské pastviny
tady ďábel loví havíře
už asi tak dvě stě let
v ostravském second handu
jsem tuhle potkal prodavačku Danuši
na krku křížek za manžela, výbuch na Dole Staříč
a další kus uhlí jí zmrzačil syna
kámen, plamen, amen
věčný příběh těžby
tatuś, tatuś, tatuś
Ten tichý sluneční žár a vlčí sen psů / a ráno jako kohoutí gong do zavilých zahrad