Odstředivá

Na počátku byla otázka:
„Lochneska, nebo centrifuga?“
Preferuji přístup jako k dvoufázovému bioreaktoru,
tedy tekutiny versus mikroorganismy.
Připrav se na působení setrvačné odstředivé síly,
která je ovšem pouze zdánlivá. Většinou.
Už proto, že k ní zpravidla neexistuje žádná reakce.
Ale i to mnohdy stačí k obohacení uranu nebo simulaci přetížení.
Nemyslím, že na ždímačku je vždy spolehnutí.
Když už se pouťově kolotočíš hlavou dolů,
nepozastavuj se nad krvácením z nosu.
I na konci bude otázka:
“Víš, že nejčastějším využitím odstředivé síly je separace?”

Metafory o křídlech se zbytečně přeceňují
GPS zbavila spolujezdce důležitosti.
Mapy se rozkládají jen ve velmi odlehlých oblastech.
Na předním sedadle vpravo bývá větší zima,
při kolizích jde častěji o život.
Možnost regulovat rádio či klima je minimální.
Mikrospánek se trestá dlouhým mlčením.
I ty stěrače tady trochu šidí výhled,
bezpečností pás tak nějak škrtí.
Brzda, a hlavně plyn jsou mimo dosah.
Variantou je nečekaně rychlé trhnutí volantem
následované svobodným přeletem nad asfaltovou krajinou.

Epicentrum
Třeba už tě z tolika obrazů
bolí představivost.
Nebo ti z množství přečtených stránek
přestávají zvonit natahovací játra.
Ozvuky myšlenek se šíří
více než sto kilometrů od tvého epicentra.
Spálením podprsenky
se nezbavíš ňader.
A zakrývající dlaně nepodmiňují poslouchání.

Po létě
Zas lžičky u klávesnice,
kapesníky pěkně v dosahu
a prázdné matné sklenice.
Na řetěz směrem k výtahu.
Zas jednou
nad
savanou
chlad.

Napětí
Napětí je fyzická veličina,
pomocí které je charakterizován
stav kontinua.
Kontinuum jakožto idealizovaný model
rozhodně podléhá silovému působení.
Když je napětí příliš vysoké,
používá se k dálkovým přenosům.
A minimalizuje ztrátu vědomí.
I elektřiny.

Fragmenty na téma zvuk
Neklidná krajina řídkých borovic a přesýpajících se písečných dun, které se svažují k oceánu. Nad přílivovým prstencem řas, mušlí a peří z racků je oprýskaná převlékárna z vlnitého plechu. Ačkoliv široko daleko není nikdo jiný, člověk s koupacím úborem přes rameno vchází do boudy. Snaží se zavřít mořskou vlhkostí zprohýbané dveře. Nakonec je zabouchne, plechy zachřestí. Zvedá se vítr, duny v pohybu, vířící písek žene drobné kamínky proti převlékárně a ve spirálách sedá zpět na zem. Nepravidelné skřípavé údery na plech se stupňují v písečné bouři. Bouda se otřásá pod palbou kamení, skrz prorezlé otvory rychle propadávají zrnka. Člověk, náhle zabořený po kolena, se snaží otevřít dveře, do kterých kope a posléze na ně jen vyčerpaně škrábe. Dochází mu, že ven se už nikdy nedostane. Bouře ustává, střídá ji však hukot deváté vlny.

Zhuštění a zředění prostředí je mechanismem, které umožňuje šíření rázových i ultrazvukových vln. Audioteroristická ideologie radí co nejrafinovaněji pracovat s pomlkou, momentem překvapení i momentem zklamaného očekávání. Když jdou nesymetrické tóny pískavě do ztracena, náhle se pak vrací v podobě detonace. Šum je tak hutný, že až lapáte po dechu. Rázová vlna se rodí za předpokladu, že zdroj audiovln se pohybuje rychleji než vlastní zvuk. Při překročení zvukové bariéry vzniká třesk a tlak, v němž je ukryta výrazná energie. Rázovou vlnu při výboji blesku nebo výstřelu však slyšíme jen jednou, proto je potřeba ji znásobit, případně rozsekat a jako střelivo dávkovat postupně. Když je amplituda tlaku dostatečná, dochází i k drcení kamenů. Včetně žlučníkových nebo ledvinových. Jejich likvidace touto metodou je proces lehce bolestivý, ale velmi efektivní.

Roztomilá, avšak krvelačná komářice celou noc vyrušovala v jedné domácnosti. Byla proto ekologicky málo uvědomělou hospodyní poprášena přípravkem proti hmyzu. Ten však neměl kýžené paralyzující účinky, ale naopak zapůsobil jako stimulující droga. Rozjařená vyznavačka hematofágie se pustila do zběsilého bzukotu a tance. Výsledkem bylo pár krvavých skvrn na zdech domácnosti. Bezvládná ruka dosud svírala sprej s insekticidem. Znavená komářice si odříhla a usnula v bezpečí za stínítkem lampy.

Narostla ti klepeta z toho, jak pořád klepeš písmena z kláves. Neříkej, že se ti zrovna dneska nehodí, aby ti bagr utrhl chodník pod nohama. Zlehka tě škrábne lžící a přetrhne řetízek u krku. Pásový podvozek má výhodu ve větší průchodnosti v těžkém terénu a v lepší stabilitě. Slova padají ze stolu a proud klimatizačního vzduchu je odnáší za skříně šanonů. I pro práci s monitorem se hodí exkavátor.

Postava v tmavé kápi, kolem pasu má namotaný drát, na zádech se na popruhu houpe vrtačka. Plynulým pohybem vytáhne šperhák a otevře dveře noční radnice. Rozsvěcí malou baterku a stoupá vzhůru do vyhlídkové věže. Světlo je postupně vidět i v nejvyšším patře. Postava leze z okna na římsu a poté výš po kovovém žebříku směrem k radničním hodinám. Hodiny jsou obrovské a jejich strojek tiká tak nahlas, že z kápě málem vypadne srdce. Postava zaváhá, skočí do prostoru a zachytí se rukama za velkou ručičku hodin. Pohyb vyruší podstřešní ptactvo, které se vznese, ale nesedá zpět, křídla se třepou ve vzduchu. Hodinový strojek cvakne, ručičky se pohnou a jedna i se zavěšencem je teď kolmo. Zvon oznamuje celou, jeho údery se nešíří do ztracena, ale stále stejně rezonují kolem věže. Postava se přidržuje jen jednou rukou a navrtává do ciferníku několik děr. Do nich pouští odmotané metry drátu. Ozubená kola hodinového strojku jsou lapena do smyček a zastavují se. Ptáci i zvuk zvonu jsou dosud ve vzduchu. Byl zrušen čas.