I.
S okovem
ke “Studni potopeného srdce”
nešel jsem
Posadil jsem se u ní do trávy
bez okovů
a začal číst
II.
Mám něco na prodej
důvěrně mi šeptala stará překupnice
A co?
“Kalhotový pahýl”
Je sice trochu potrhaný
a ohmataný a místy politý
čajem a whiskou
ale jinak je jako nový
Koupím
Kolik chcete?
Co byste dal?
Všechno
III.
Petře
zavedeš mne k ní?
Ke které?
K “Podzemní hvězdě”
A co tam budeš dělat?
Poprosím tě abys neodcházel
abychom tam spolu zapomínali
na krátery
IV.
Pokaždé když uchopím citem
“Jeden den stárnutí”
začne se chvět moje srdce
V.
Docela obyčejný chlápek
trochu se motal a cosi potichu povídal
Pomyslel jsem si – Ten má ale špičku
Pak se zastavil a zády opřel o dub
a na zem položil tašku ze které se vysmekl
Petr Hrbáč a jeho “Špička”
VI.
Okamžik prosím
požádala žena za pultem knihkupectví pána
který po ní chtěl “Kosti maso tekutiny”
A za chvíli v sanitce přijela svěrací kazajka
VII.
Co to je “7edm 2006”
ptal se mne jeden známý
Podíval jsem se na jeho dalekohled
a slušně odpověděl
To je hodně vzdálená planeta
která bude teprve objevena
A pak si 7edmi zapalovači zapálil
7edm westek najednou
VIII.
A v aule přednášely Petrovy varhany
posluchači “Čekali” na rozuzlení zápletky
a dočkali se letmých polibků vesmíru
IX.
Ptal jsem se v duchu Loučné
když toho tolik viděla a slyšela
jestli ví “Jak plyne čas”
jak o polomech času psát
aby autor nebyl za vola
Odvětila že ne
ale jeden brněnský básník prý ano
a než jsem se vzpamatoval z úžasu
že umí číst myšlenky a mluvit
podala mi na vlnce knihu
X.
Skončila “Tancovačka na předměstí”
Zase jsem vyletěl zavřeným oknem
XI.
Noc se snem o sněmu brněnských kavek
s bílými motýlky pod moudrými bradami
Dlouho se dohadovaly jak rozlousknout oříšek
v podobě jediného exempláře knihy
“Brno ve vůni ricinu”
Přely se která bude číst první
Nakonec se dohodly na losování
A zvítězila ta která má nalétáno 1000000 veršů
z Brna do Mejta a z mého parapetu na Petrův
XII.
Modlím se
Myslím na Petrovu maminku
Myslím na Vaška
Myslím na Joshuu
Myslím na Mattyho
Modlím se doma
Svíce je jedinou mojí společnicí
Na stole leží knížka
“Na okraji topologické propasti”
a poznámky k tomuto textu
Modlím se
Klávesnice notebooku už oschla
S Petrem jsem každý den
A vlastně se modlím i za sebe
abych nezešílel
(8. 11. 2020, Vysoké Mýto, 9:11)
Básně věnované vzpomínce na PH byly napsány pro Facebook.
-
Milan Korál
Narodil se 16. května 1956 ve Vysokém Mýtě, královském věnném městě, kde, až na několik "beatnických" roků, žil a stále žije. Po absolvování ZDŠ se v Pardubicích pokoušel vystudovat obor ...Profil
Souvisí
-
to není hromadná akce
to je roztržená děloha mé země
to je sborový zpěv porodního traumatu mého lidu -
Noc světle mořská, zahnívající.
Vnímám ji a rozumím. Na zítřek předvídám
noc kávovou, svou vůní vyvolávající chtivost. -