Ji.hlava 20: Festival dokumentárních filmů
Rozhovor s Markem Hovorkou

Ji.hlava 20: Festival dokumentárních filmů

Ptá se jit

Letos oslaví Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava své 20. narozeniny a vstoupí tak do pomyslného světa dospělých. V rozhovoru s festivalovým ředitelem Markem Hovorkou, který MFDF Ji.hlava založil jako teprve sedmnáctiletý student jihlavského gymnázia, poodhalujeme roušku historie a představujeme podrobnosti o výstavě letošního jubilejního ročníku MFDF Ji.hlava, který se uskuteční ve dnech 25.–30. října.

Rozhovory – Rozhovor
15. 10. 2016

Vzpomenete si vůbec na začátky ji.hlavského festivalu, který se poprvé uskutečnil v roce 1996?

Když jsme pořádali první ročník, většina režisérů představila svou tvorbu třeba i za několik desetiletí prostřednictvím několika krátkých filmů. Šlo o výběr, ale celovečerní dokumentární filmy byly naprostou výjimkou. Faxovali jsme jako o život do všech koutů světa a filmy nám přicházely poštou na videokazetách. Pak se svět začal digitalizovat. Myslím, že první webové stránky jsme měli v roce 1999, e-mail se více rozšířil asi ve stejné době a z VHS se stala DVD. Stále jsme však promítali z filmových pásů.

Jaký je váš festival dnes?

Chceme jít naproti jakémusi „dokumentárnímu“ elementu: tedy reflektovat proměnlivost a jistou nezachytitelnost přítomnosti. Teprve když člověk zarámuje kamerou to, co vidí, vyjádří zároveň svůj vlastní názor. Taková je i Ji.hlava, názorový festival, a to bez toho, aniž by byla jednonázorová. Nezajímá nás jedna perspektiva, ale spíše znejistění či poukázání na věci, které si člověk běžně nemá čas nebo možnost uvědomit.

Jakým směrem se v nadcházejících 20 letech MFDF Ji.hlava vydá?

Nejsem příznivcem dnešní stále sílící izolovanosti. Zajímá mě propojování diváků s filmaři a filmařů s výraznými osobnostmi napříč různými obory, proto dáváme prostor diváckým i experimentálním snímkům, které vznikají často úplně bokem nebo na koleně. Ji.hlava tedy dále půjde tímto směrem. Nechceme podbízivý festival, který se snaží zavděčit sponzorům co největšími citylighty a pořádáním koncertů kapel pro každého na náměstí, ale zároveň se nechceme uzavírat do bubliny skupinky lidí, kteří se vzájemně chválí. Chceme rozvíjet schopnost dívat se na svět co nejrůznějšími pohledy a vážit si lidí, kteří svou práci dělají naplno.

Co čeká na návštěvníky letošního jubilejního 20. ročníku festivalu?

Dvě desetiletí je období jedné generace. Proto připravujeme speciální programovou sekci Ji.hlava 20, filmový manifest, který z každého ročníku vybere jeden film. A protože za jednu z nejnáročnějších disciplín považujeme filmový esej, vybrali jsme právě dvacet filmových esejů. Vždy jde o současné filmy. Nevracíme se do hlubší minulosti. Divákům se tak vrátí na plátna ikonické filmy uplynulých dvou desetiletí.

Jaké významné osobnosti letos přijedou na MFDF Ji.hlava?

Letos se vydáváme na průzkum islandské kinematografie a krajiny, jedním z režisérů, kteří na festivalu budou mít svoji masterclass, je tak Islanďan Fridrik Thor Fridriksson, který byl na začátku 90. let nominován na Oscara za cizojazyčný film. Fridriksson na Islandu také založil významnou produkční společnost The Islandic Film Corporation. Jedním z lektorů Inspiračního fóra bude americký psycholog Philip Zimbardo, známý pro svůj Stanfordský vězeňský experiment, za který je dodnes kritizován. S ním se budou moci návštěvníci setkat na veřejné diskuzi.

Váš festival proměnil jihlavské náměstí k nepoznání. Co všechno festivaloví diváci na Masarykově náměstí najdou?

Necelé dva týdny před festivalem pořádáme vernisáž výstavy k dvacetiletému výročí festivalu. Ta bude instalována v prosklených city modulech, zajištěných firmou KOMA Modular, která mimo jiné v loňském roce postavila český pavilon Expo v italském Miláně. Výstava bude přístupná na horním Masarykově náměstí téměř tři týdny doslova 24 hodin denně a jejím cílem je zaujmout jak náhodné kolemjdoucí, tak věrné festivalové diváky. Zaměříme se na fenomén dokumentárního filmu i samotného festivalu, jeho výtvarnou podobu, festivalovou architekturu, zájem o rozvíjení města i výrazné filmové počiny.

A jaký postoj má festivalový divák zaujmout k velké dřevěné konstrukci, která má připomínat regál?

Přesně tak. Letošní ročník si skrze výtvarnou koncepci Juraje Horvátha, autora festivalových plakátů od roku 2001, předkládá otázku – „Co si neseme na zádech?“ A přestože výpověď autora festivalového plakátu je v mnohém metaforou vývoje nejen české společnosti, festivaloví architekti Josef Čančík a Vít Šimek nabízejí jednoduché řešení: Co sami nepotřebujeme, odložme do připravených regálů a věnujme jiným. Třeba pak i sami objevíme něco pro sebe.  Loňská ohniště tak letos nahradí velké dřevěné konstrukce připomínající regály.

Na facebooku jste odstartoval filmovou štafetu Můj ji.hlavský film. O co přesně jde?

Každý může na svém facebooku vybrat tři filmy, které viděl na ji.hlavském festivalu a nějakým způsobem jej zasáhly, a nominovat další tři své přátele. Nejčastěji zmiňovaný film letos znova na festivalu uvedeme. Vývoj štafety můžete sledovat na našem webu www.dokument-festival.cz.

 

Chviličku.
Načítá se.

Souvisí