Beatrice Landovská: Nikdy není pozdě (na šťastné dětství)
Křest.
Kniha vzpomínek na velikány šedesátých let, Pavla Juráčka, Jana Němce, Václava Havla či Ludvíka Vaculíka… Vzpomínky jsou z let 1962–1976 a vše se odehrálo v Praze ve čtvrti Vokovice, v Pardubicích, Kytlici a na dalších místech v Čechách s výjimkou jedné cesty do Bulharska.
Samozřejmě ale doufám, že politika v mé knížce jsou jen groteskní kulisy a že jde o něco víc.
Citlivý člověk je velmi nepříjemná a velmi povedená kniha, a není chybou Jáchyma Topola, že některé literární klany v této zemi ostentativně odmítají mentální nepohodlí při čtení náročnějších textů.
Topolův Citlivý člověk je román, v němž se vše mění v událost, ve svéráznou metaforickou výpověď o světě plném přízračných vizí, ale v neposlední řadě i osvobodivého smíchu.
Cože? Tvoří zlo? A tam je to vážně napsaný? A nevymyslel sis to, starej? Že ti už jebe a tohle sis vymyslel, vosamělej, smutnej na tom svým slamníku?