Dopplerův efekt
Stručné úvahy o Miroslavu Holubovi.
Stručné úvahy o Miroslavu Holubovi.
Básník a imunolog Miroslav Holub (1923–1998) měl od začátku básnické dráhy čtenáře doma i (později) v zahraničí. Má je podnes. Přesto bije do očí ostrý kontrast mezi věhlasem za hranicemi, zejména v USA a Velké Británii, a mlčením, jímž Holuba po roce 1989 častuje vlast. Je Holubova „světovost“ trikem či pouhou náhodou, kterou jsme my Češi prokoukli? Nebo jen zase nedokážeme odpustit? A co vlastně? A jakou roli v tom sehrála železná opona?
Literární dílo Miroslava Holuba vyšlo ve třech svazcích v nakladatelství Carpe diem v letech 2003–2005 (I. Básně, II. Cestopisné prózy, III. Eseje a sloupky). Do češtiny Holub překládal mj. Zbigniewa Herberta (Studium předmětu, s Vlastou Dvořáčkovou) a Charlese Olsona (Profese poezie). Od vydání prvního zahraničního výboru z Holubových básní (Selected Poems ve slavné edici Penguin Modern European Poets, 1967) letos uplývá padesát let.
Pokud se vám zamlouval Milan Ohnisko coby mistr zkratky a hořkého aforismu, zvykněte si, že dávkování se v nové sbírce změnilo.
Tohle mám ráda na filosofii – že se snaží dotknout toho, co člověka překračuje v čase a ve zkušenosti, a nějak to uchopit a zpřítomnit.