Čtení z pozapomenutých textů finsko-švédské autorky (zemřela 1923 ve 31 letech života).

Edith Södergranová (4. dubna 1892–24. 6. 1923), narodila se v Petrohradu, kde – v prostředí německé školy – poprvé přišla do styku s evropským literárním děním a začala se pokoušet o vlastní (zpočátku německy psanou) tvorbu. Během několikaletého pobytu v plicním sanatoriu ve švýcarském Davosu se seznámila s francouzským symbolismem, ruským futurismem a německým expresionismem, silně ji ovlivnila Nietzscheova filosofie nadčlověka. Všechny její básnické sbírky: Dikter (Básně, 1916), Septemberlyran (Zářijová lyra, 1918), Rosenaltaret (Růžový oltář, 1919), Framtidens skugga (Stín budoucnosti, 1920) a Landet som icke är (Země, která není, 1925) znamenaly po stránce formální i obsahové radikální rozchod s dosavadní domácí tradicí, a byly proto kritikou zpočátku přijímány s rozpaky a neporozuměním. Patřičného uznání se jim dostalo teprve od následující generace – na dílo E. Södergranové navázali nejvýznamnější severští básníci 20. století.

Čtení z překladů poezie, diskuze o životě a díle, hudební doprovod.