gomora ekocida
Globálně vzato, ten globus nemá jméno.
Globálně vzato, ten globus nemá jméno.
(…)
II. / rána. hluboká. /
Chór Díra v glóbusu.
Hluboká díra v glóbusu.
V glóbusu Made in China,
což ale lze snadno napsat jako
Made in Italy,
to zní lépe.
Moda italiana,
o Italia mia splendida.
I když.
Globálně vzato,
ten globus nemá jméno.
Nejmenuje se ani Země.
Je to jen čistě obchodní model.
Co je vyrobeno,
vychází.
Co je vyrobeno
v Číně,
vychází z díry.
V glóbusu.
Vychází a vytéká,
proudí a stříká,
tryská a vyletuje.
Z díry.
Nic nevzniká,
nic nezaniká,
vše se přeměňuje.
Díra v glóbusu –
kontinentální řiť,
kudy tečou
hovna zboží.
4 Dálný Východ – není.
Je jen blízký Východ.
Velmi blízký Východ.
Nejbližší Východ.
Bezvýchodně blízký
Nejbližší Východ.
2 Vývod.
5 (rychle) Díra v glóbusu,
kontinentální řiť,
kudy tečou
hovna zboží.
Chór Kontejnery, kontejnery,
kontejnery v řadách,
kontejnery na hromadách,
kontejnery – nestvůry,
skříně připravené k nasazení na kola.
Krabice odhodlané stát se dodávkami.
Rachot kontejnerů, jeřáb, kontejnery se houpou ve vzduchu.
Ohlušující titánské lego,
lego pestrých barev, lego s logy.
Stavebnice.
Kostka COSCO, kostka MSC, kostka MAERSK,
Kostička COSCO, kostička MSC, kostička MAERSK,
standardizované kontejnery,
o objemu, o výtlaku,
a tak dál dokola,
a tak dál ve vlnách,
a tak dál v lavinách.
Kostka elektroniky, kostka oblečení,
kostka hraček, kostka pyrotechniky,
kostka kaučuku, kostka kostí,
ano, lidských kostí,
které se sem připletly,
mezi jiné komodity.
Kosti, které jedou sem,
a kosti, které pošlem zpět,
a taky oni-
2 Jednou se jeden kontejner rozbil,
a ano, byli tam,
oni,
v plné parádě
tam byli,
oni,
vysypali se,
oni věční,
pršeli na molo,
vidíš to jak dnes,
operátor křičel stop.
pořád to vidíš.
Pořád.
Chór Kontejner COSCO, kontejner MSC, kontejner MAERSK,
kontejner COSCO, kontejner MSC, kontejner MAERSK,
mamutí loď je již skoro naložená,
takřka k prasknutí
naložená je mamutí loď.
3 Předpředposlední kontejner se houpe…
1… zatímco ho jeřáb přesouvá na loď.
5 Pluje vzduchem.
4 Jako přísně hranatý oblak.
1 Špatně přiléhající poklop kontejneru…
4 se náhle rozevírá
5 a vypadá to, jako by z nebe…
– jako by z oblaků padaly…
3 žáby?
4 krysy?
1 kobylky?
– …
chór – desítky těl.
3 Jako figuríny.
– Muži, ženy, děti.
– Jak sádrové panenky.
4 Číňani.
5 Jak hliněná armáda.
– Mrtví.
– Zmražení.
– V řadě za sebou.
1 Namačkaní jako sardinky.
4 Číňani, co nikdy neumírají.
– Věční Číňani.
3 Jejich těla nejsou zakopaná kolem továren.
– Nejsou vržena do jícnu Vesuvu.
– Nene.
– Kolem krku mají špagátkem přivázané kartičky se jmény.
2 Seběhli jsme se.
Na podlaze mola, i v kontejneru.
Sádrové panenky,
jen dvěma třema figurkám praskly hlavy a z nich něco, něco…
Tohle se někdy stane.
Nahází se to zpátky.
Čínští dělníci,
co si za pár procent z platu
předplatili pohřeb v rodné zemi.
Nahází se to zpátky
a pořádně se vytře podlaha.
3 Molo čerstvě naleštěné,
chloramin,
nic pro lidi
s citlivými sliznicemi,
ale tak to chodí.
Ch Kostka čehokoli,
kostka s čímsi bílým,
kostka s něčím, co nevíš,
kostka, o které bys radši nic nevěděl
a také o ní radši nevíš nic,
nevíš si rady s vědomím,
ne, nevíš, nevíš nic,
i kdybys něco věděl,
kdyby se tě ptali,
nevíš nic, prostě to nevíš,
radím ti dobře,
rozumíš mi dobře –
ticho –
většina kostek tady v tomhle přístavu
oficiálně neexistuje.
Nejsou kostky, není náklad.
Rachot kontejnerů,
rachot tak ohlušující,
nevíš nic, prostě to nevíš.
Fata morgana.
(…)
Autorský text gomora ekocida Vojtěcha Bárty a Ondřeje Novotného, volně mj. na motivy knihy Roberta Saviana Gomora v překladu Alice Flemrové. Premiéra se uskutečnila 29. 10. 2019 v karlínské Invalidovně. První reprízy 30. a 31. 10. 2019.
V tom dosud nenápadný Ohnisko, oblečený jako Minotaur, vyplivne do prostoru oheň! – Tvar ztrácí tvar…
Hudba je čas, a ten už nemáme. […] Možná že tuto nádhernou hru tonů rozehrál někdo pod zemí, která se houpe jako zvon. Jen Bůh už dávno zmizel.
že součástí městského ruchu byly odjakživa zvuky armády, jenom jsme si to neuvědomovali. že s přítomností vojska ve vlastní zemi se prostě nepočítalo.
Po včerejšku přeplněném žalem a všechny lidi zahnívajícím předvčerejšku chce to dnes bezstarostně bezkrevný šťastný den, říká matka, jinak nebude už dovolená pro obličejní výraz lidských niterných vnitřností.
Přítel: Objednali si u tebe pamflet. Jednáš s Böhmem, ne s Fučíkem. Snad si nemyslíš, že se změnili?
Spisovatel: Poučili se. Teď jim to došlo. Vědí, že nás budou potřebovat.
Přítel: Jako oběti.
Spisovatel: Ano, Pavel, Ludvík, Jaroslav, Zdeněk – to jsou noví mučedníci.
Přítel: A ty jim takhle pomůžeš. – Vždyť je to umístěnka na Bory.
Spisovatel: Přeháníš…
Přítel:A ty sám se cítíš na kriminál?