PO ČA (nullae)

na půdorysu mýtu

ve světle silmarilů

za zvuku glasperlenspiel

zrodili se potulní čajovníci

vezou pytel listí střepy

pohromadě

hledají studánky

a veškerou přírodní lyriku

PO ČA I

putovali potulní čajovníci

s čajovnou na trakaři

v duši zelený mír

skrze pole podél řek

a lesy

j a k b y s m e t

je čas chlupatých

na smrt krásných panen

bydlí s větvemi plnými života

i bez vody dokonalý čaj

a přece:

samy padají do kotle

plného vroucnosti z pramene

trpělivým

se srdcem přetékajícím oblevou

/a sundají-li chlapci boty:

osamělé břízy jim do úst

obnaží svoji kůru

a cudně sepnou vlasy/

PO ČA II

potulným čajovníkům

prořídly vlasy

a zezelenala játra

kouty cizokrajné

směnili za pec a zápraží

u nohou se jim batolí

sami do sebe kojí čaj

přesto a navzdory:

ráno v nepálu probouzejí chřípí

přes den v číně dřou zelený pot

na šrí lance mlaskají dezert

a večerní rty laskají japonce

potulným čajovníkům

padá život do vody

a třese se jim zem

PO ČA III

zdá se

že doputovali

potulní čajovníci

leží v ovčích kožešinách

a zelený mír

jim lijí do úst vnuci

a už jen očima bloumají

s panem podzimkem

po jeho sychravém panství

mraků mlh a babího léta

potulní čajovníci

pijí poslední sklizeň

PO ČA IV

již několik zim

spolu bezelstně spí

potulní čajovníci

v létě jim na hrobě

díky pohřebnímu spolku

a okrašlovacímu bratrstvu

kvetou kamélie

dnes dáma chvěla se

při pohledu na ně

a vikomt objímal ji

o to pevněji

doma poručil roztopit

samovar aby jí mohl

rafinovaně vkládat

kostku cukru

mezi zoubky