Vyrazí pryč hned, jak královně useknou hlavu. Hlodavý hlad mu připomene, že je čas na svačinu, nebo možná na časný oběd. Okolnosti tohoto dopoledne jsou něčím novým, nemají žádná pravidla, kterými by se dalo řídit. Svědkové, kteří poklekli, aby duše mohla odejít, vstávají a opět si nasazují klobouky. Tváře pod klobouky jsou vyjevené.
Pak se ale obrátí a vydá se zpět, poděkovat katovi. Ten muž vykonal svou povinnost prvotřídně: a i když mu král dobře platí, je důležité dobrou práci odměnit nejen měšcem, ale i povzbuzením. Sám byl kdysi chudý a poznal to na vlastní kůži.
Malé tělo leží na popravčím lešení tam, kam dopadlo: na břiše, ruce rozhozené, plave v karmínové louži, krev se vsakuje mezi prkna. Francouz – pozvali kata z Calais – zvedl hlavu, zabalil ji do plátna a podal jedné z dam se závojem, které byly Anně k ruce v jejích posledních okamžicích. Všiml si, jak se žena ve chvíli, kdy převzala ten uzlíček, zachvěla od zátylku až k nohám. Přesto ho sevřela pevně, a to je hlava těžší, než byste čekali. Byl ve válce, i tohle poznal na vlastní kůži.
Ženy si počínají dobře. Anna by na ně byla hrdá. Nedopustí, aby se jí dotkl muž: kdokoliv by jim chtěl pomoci, toho odeženou gestem zdvižené dlaně. Kloužou v sedlé krvi, sklánějí se nad útlou mrtvolou. Slyší, jak při zvedání jejích ostatků zadržují dech: drží ji jen za šaty a bojí se, že látka povolí a jejich prsty se dotknou chladnoucího těla. Každá z nich se úkrokem vyhne polštáři, na kterém Anna klečela a který je nyní nasáklý její krví. Koutkem oka zahlédne zákmit čísi postavy, prchá odtud štíhlý muž v koženém kabátci. Je to mrštný dvořan Francis Bryan, který spěchá Jindřichovi oznámit, že je z něj svobodný muž. Francisovi důvěřuj, pomyslí si: je to bratranec mrtvé královny, ale rozpomněl se, že je i bratrancem královny nastávající.
Místo rakve našli důstojníci z Toweru truhlu na šípy. Útlé tělo se do ní vejde. Žena, která drží hlavu, se svým krvavým balíčkem poklekne. Z nedostatku jiného místa ho napasuje mrtvé k nohám. Vstane a pokřižuje se. Ruce okolostojících napodobí její pohyb, a pohne se i jeho ruka, ale pak si to uvědomí a volně ji sevře v pěst.
(pracovní verze, mělo by vyjít v Argu na podzim 2021)
Chviličku.
Načítá se.
-
Michala Marková
(1974 ) je překládá z angličtiny a francouzštiny. Jako překladatelka často spolupracuje s nakladatelstvím Argo. V roce 2003 získala v rámci Ceny Josefa Jungmanna tvůrčí cenu za překlad knihy Dáma, která měla ráda čisté záchodky od J. P. Donleavyho. V roce 2007 byla nominována na stejnou ...Profil
Souvisí
-
Muž v Krabici od Sušenek je kostra, která spočívá v Prázdném Výklenku ve Třetí severozápadní síni. Kosti jsou uspořádané osobitým způsobem: ty podobně dlouhé jsou vybrané a převázané provázkem z chaluh.
-
Jo a mimochodem, proč se vlastně hádáme? Dnes jsem od čtyř nespala, su úplně vyřízená, a mám se tu s tebou hádat. Moralizovat jak nějaká pipina. Vůbec se mi nechce. Tak seš levičačka, musíš. A já zase kapitalistická zrůda.
-
Moje nejlepší kamarádka se na mě v koupelně upřeně dívá a říká: máš velká prsa, velká, smetanově bílá prsa, prsa lásky nebo hříchu, kdo ví, ale bylo psáno, že jednoho dne vyrostou.
