LEHL JSEM DO HNÍZDA SLOV,
do svého pocitu,
vedle mě stál Senoy, Sansenoy a Samangelof
a spatřili jsme Lilitu.

Můžeš se tak snadno mýlit,
najít ženu v zemském stínu,
najít lásku Lilitinu,
milovat se s Lady Lilith,

milovat se s Lady Lilith.

وَقَفَ بجانبي “سينوئي”،
“سِنسينوئي” و”سامينجيلوف” ورأينا “ليليث”
يُمكِنُكَ بِبَساطَة أن تُخطِئ
وتَجِدَ إمرأةً في ظِل الأرض
تَجِدَ حُبَّ “ليليث”
تُمارِسَ الحُبِّ مع “السَّيّدة ليليث”
تُمارِسَ الحُبَّ مع “السَّيّدة ليليث”

MÍSTO SLOVA TÓN
nízký jako noc nad bordelem,
ve kterém Pluton
pije se svým přítelem.

Místo slova pěna
ženy, která nechce nikdy déle,
místo slova tón.

ZAMIAST SŁOWA TON
niski jak noc nad burdelem,
w którym Pluton
pije ze swym przyjacielem.

Zamiast słowa piana
kobiety, która nigdy nie chce wiele,
zamiast słowa ton.

STŘED EVROPY JAKO ŽENA,
Venuše a pěna,
milenci vrátní.

Střed Evropy jako žena,
zraněná téry, dehty,
Evropa tvrdá jako nehty.

ЦЕНТР ЄВРОПИ, НАЧЕ ЖІНКА,
Венера і піна.
Коханці прибрамні.

Центр Європи, наче жінка,
вкрита смолою і дьогтем.
Європа тверда, наче нігті

BOLÍ MĚ STOVKA ŽEN,
sasanka ze zrezivělých mečů
hraběte Saint-Germanin.

Bolí mě stovka žen,
svázaných měděnou nití,
bolí mě stovka žen,

kterými jsme někam vliti.

PLUTÓNSKÁ KRÁSKA
jak loď dosedá na písčitý břeh,
už zrána jak krůpěj si kleká,
když týráno je slunce pozná se to hned,
plutonische Schöne rät.

Místo lůn lížu jen dno,
žádný dotek jen abstraktno
a její kroky ke mně táhne vlas,
plutónská kráska jsem já zas.

OD SRDCE K PRSTŮM VEDE JEN DRÁT,
od sklenky k rose s alkoholem.
Nehraji, ležím u svého dna,
ledová loutna můj omyl slov zná.

(Petr Hruškovi)

(LEHL JSEM DO HNÍZDA SLOV přeložil do arabštiny Marwan Alsolaiman, MÍSTO SLOVA TÓN přeložil do polštiny Frantczisek Nastuczik, STŘED EVROPY JAKO ŽENA přeložila do ukrajinštiny Tatiana Okopna)

Ze sbírky Pruské balady/Preussische Balladen, Host 2006.

V ZASNĚŽENÉM SLEZSKU, JEŽ KRISTA NEZNÁ,
zasněžené Slezsko Svatý Václav pálí
zasněžené Slezsko snad nedočká se března.
V zasněženém Slezsku milenci se báli.

Slezsko zná jen rtuť,
milenci v něm zemřeli, zemřeli i mniši.
Ach, lásko má, mrtvý Ti odsud píši.
Ach, lásko má,

Slezsko má peruť!

MILOVALI JSME SE HNED, NEROZTÁHLI JSME ANI DEKU,
byla jsi krásná jako lesní vila na Landeku,
ve které nikdo nebydlí, zemřel baron, zemřel důlní.

Milovali jsme se hned v těle tvém,
kolem přešel jen havíř se světlem
a už se rozední, důl Anselm ještě spí,

pak odešli jsme kolem řeky…

ZPÍVAJÍ POMALU RYCHLÉ MÉ DNY,
s tebou jak vánoce ve Vídni
Walzer, Walzer Weihnachtswaltzer.
Čas již vyjíždí z Michalských vrat,

vítr a sníh roztočil Riesenrad
Walzer, Walzer Weihnachtswaltzer.
A až pak dopadne sníh na tvůj ret,
zahraje orloj, zahraje flašinet:

Walzer, Walzer Weihnachtswaltzer.

Básně z rukopisné sbírky Borderline Frau