Tři literární tipy na přelom září a října 2016
Náš aktuální pozvánkový servis vám tentokrát nabízí výběr kulturních akcí, které můžete navštívit na přelomu září a října. Na tři z nich si vás dovolím upozornit.
Náš aktuální pozvánkový servis vám tentokrát nabízí výběr kulturních akcí, které můžete navštívit na přelomu září a října. Na tři z nich si vás dovolím upozornit.
Náš aktuální pozvánkový servis vám tentokrát nabízí výběr kulturních akcí, které můžete navštívit na přelomu září a října. Na tři z nich si vás dovolím upozornit:
27. září přijíždí do Prahy ukrajinský spisovatel Andrej „Bandy“ Šoltes a tentýž den v 19 hodin bude hostem moderované a do češtiny tlumočené besedy v Knihovně Václava Havla. Během večera představí své rodné město Užhorod, které se v průběhu dějin nacházelo na území pěti různých států, a jehož obyvatelé mluví dodnes čtyřmi jazyky; přežili druhou světovou válku, jako občané Sovětského svazu prošli věznicemi i tábory gulagu a v současnosti se bojí o osud Ukrajiny tváří v tvář ruské agresi… Šoltes představí Užhorod jako fascinující křižovatku, vždy na periferii a daleko od aktuálního dění, a jako město, pro něž hrají hranice zcela fatální roli. Co se mění a co přetrvává? A jak se do nejzápadnější metropole Ukrajiny zakusuje současná válka? Překládat a také vyprávět bude užhorodský Pražák Pavo Kryšenyk.
Začátek října (3.-9. 10.) bude patřit jako každoročně Týdnu knihoven, který vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Letos se jedná v pořadí už o dvacátý, tedy jubilejní ročník, jehož motto zní: BRAŇTE KNIHU! Knihovny v celé České republice i v těch nejmenších obcích se do tohoto klání zapojují různými akcemi (autorská čtení, besedy se spisovateli, přednášky apod.), proto sledujte program v knihovně v místě svého bydliště. Možná zjistíte, že právě vaše knihovna se přihlásila do Velkého říjnového společného čtení (VŘSČ), jehož cílem je nabídnout čtenářům a dalším návštěvníkům knihoven co největší kontakt s autory a překladateli literárních děl i odborné literatury. Bývá zvykem, že tento maraton čtení odráží i aktuální a SKIPem doporučená kulatá výročí narození či úmrtí českých i světových spisovatelů v daném roce. Letos se jedná o jubilea: Jan Karafiát (170), Jack London (140), Rudyard Kipling (80), Jaroslav Havlíček (120), Jakub Deml (55), Heinrich Heine (160), Ludvík Aškenazy (95), František Hrubín (45), Tenessee Williams (105), Zdeněk Svěrák (80), Ludvík Souček (90), Maxim Gorkij (80), Eduard Štorch (60), Karel Havlíček Borovský (150), Karel Hynek Mácha (180) či Václav Čtvrtek (40). Jejich život a dílo tedy budou v knihovnách různými způsoby připomínány a reflektovány. A samozřejmě – počkejte si na vyhlášení ceny Knihovna roku 2016, kterou uděluje ministr kultury, nebo na vyhlášení vítěze soutěže o nejlepší Městskou knihovnu roku 2016, již oceňuje SKIP. Třeba mezi nimi bude ta vaše!
11. října bude uvedeno a pokřtěno knižní vydání nového překladu známé poemy ruského básníka Alexandra Bloka: Dvanáct z roku 1918. Knihu vydává nakladatelství Trigon a ve výše zmíněný den ji v 19 hodin v pražské Kavárně Liberál představí rusistka Lena Kobyláková (její text na blokovské téma nazvaný „Bohužel Kristus“ jsme otiskli ve Tvaru 12/2015, str. 7) a básnířka a nakladatelská redaktorka Božena Správcová – samozřejmě za osobní účasti toho, jenž ji přeložil, básníka Lubora Kasala. Ten ve stejném čísle Tvaru v rozhovoru na otázku, jaký má k Blokovi vztah, odpověděl:
„Žádný. Prostě nějakej chlap, co napsal poemu, která mě fakt bere. Už když jsme z ní museli číst úryvky v hodinách ruštiny na gymplu, tak jsem – jak to nejlíp říct? – ustrnul. A to jsem přitom byl poezií téměř nedotčený postpubescent. Od té doby mi zřejmě tahle báseň brouzdá palicí, aniž by to však většinu času palice tušila.“
Vloni v rámci doprovodných programů na Tabooku v Táboře Lubor Kasal přečetl z rukopisu celou poemu nonstop a tu a tam ji proložil zpívanými motivy. Proč to připomínám? Protože pokud totéž zopakuje i na křtu knižního vydání, budete naslouchat se zatajeným dechem!
S Petrem Pithartem o T. G. Masarykovi, jeho odkazu a zatuchlém českém provincialismu
Co předcházelo vybudování samostatného československého státu? Jaká důsledná, promyšlená a tváří v tvář rakouské cenzuře, tajné policii a všudypřítomným konfidentům nebezpečná práce za tím stála? A jak její aktéři ustáli perzekuci doma a jak v zahraničí? O tom všem vypovídá kniha Eduarda Kubů a Jiřího Šouši: T. G. Masaryk a jeho c. k. protivníci (Karolinum, 2015) s podtitulem Československá zahraniční akce ženevského období v zápase s rakousko-uherskou diplomacií, zpravodajskými službami a propagandou (1915–1916).
Takto nazvané čtyřhodinové pásmo v režii Asociace spisovatelů a časopisu Tvar tvořilo doprovodný program letošního knižního jarmarku malých nakladatelů KNIHEX 06, který se konal v Praze na ostrově Štvanice 19. června. Součástí pásma byla přednáška o protektorátní poezii, moderovaná debata na téma „fašismus versus demokracie“, hudební vystoupení, autorská čtení a performance. Ke třem stěžejním bodům programu – přednášce, debatě a performanci – se vracíme v následující reportáži.
Vladimír Špidla: Pokud bych z Masaryka ale něco bral jako inspiraci, byla to právě tato ochota formulovat realistické programy.
Nabídka je tentokrát obzvlášť pestrá: od klasických autorských čtení s hudbou, přes debatní pořady a konference až po mezinárodní kongres a knižní veletrh.