Ladislav Puršl

Taninová tenata teinových tavern

Beletrie – Poezie
revue Ravt 2/2022

měchýřek čaje
na hladině břichem
chytá prach

*
Taninová tenata teinových tavern
tepou tence třpytivou tmu
a plátek neviditelného kovu dorůstá pod jazykem

2006


Konec sezóny
Vrčení promítačky mění v polotmě
prostor ve vydýchanou výduť.
V kabinkách se jak v orloji
střídají aktéři starého pornofilmu.
Já se směju smíchem noir, Bára smíchem blanc.

Celuloidová těla vstupují mezi diváky
a opět se vracejí na omítku.
V nohách se probouzejí ryby
a mávají udýchaně dveřmi, mátožně naložený
malý vůz večerní kavárny se vlní.

Nikdo neslibuje nikomu věčný život,
zatímco se podává čaj…

(2010, pro Erika Lukavského)

 

Černý Puerh pro Trömu Nagmo
Odněkud z dálky
přímo před očima
vyvstává černavá
tibetská bohyně

Stojí na jedné noze
na vlásku mé mysli
s každým nálevem
stále stabilnější

Martinovi Námešnému
2020

*
Za zvuku tekoucí vody
zní nalévaný čaj různými hlasy
přeskládanými přes sebe

Následné ticho
před mistrovským soubojem
vše sjednotí v jedné chuti

22. září 2021

*
slalom v televizi u stropu
netečně sledují
přibývající dopolední čárky na lístku
mrtvé tu při životě přidržuje
jen neustálá parodie na hudbu

venku je skoro mráz
špína z hajzlů ale teče vzduchem
a ty už je opravdu sereš
tím svým věčným
jedním druhým třetím čajem

minulou noc ti do očí opět vstoupil vlk
co čekal pod povrchem
viděl jsi znovu jeho očima
jasně a ostře se rozhlédl
a opět se vzdálil

zatím je ještě čas
zatím se jen procházíš

21. listopadu 2021 / 12.30

*
Od prvního slova svítá,
tlumená tma vodou padá.

Z vody paní, světlo slabé.
K ránu po ní ticho zbývá.

Rozvlněná ruka snídá
lístky čaje ve sklenici.

Cestu v nich jí ukazuje
jasmín bílý po závoji.

(babi Kaplanové)
z Mločí mapy

Čaj
Zatímco nehet cvaká rytmus,
čaj ze dna lžičkou roztočený
vstává a stahuje svůj pád
pod hladinu,

kde tikot plomby v atomu
je čekání, až to přijde ve vlně
vzhůru a do všech stran –
oceán.

U snídaně
Na okno sedá sýkorka,
dívá se do pokoje,
pokoj se zvětšuje,
je náhle velký do všech stran.

Ona v rámu okna
vidí postavy u snídaně,
obvykle mlčí,
snídají chleba a čaj.

Znělka láká do jeslí,
muž u okna cvičí.
Sýkorka nerozumí,
kdo by také rozuměl.

ze Záznamu

 

Chviličku.
Načítá se.
  • Ladislav Puršl

    (1976, Roudnice nad Labem) pracuje v depozitáři Sbírky umění 19. století v Národní galerii v Praze. Byl redaktorem Revue Společnosti křesťanů a Židů, pracoval jako redaktor a editor v Centru biblických studií AV ČR a ETF UK, též ...
    Profil

Souvisí