Jan Škrob

Soustruh laptop

ulice kolem domu / jsou nasáklé / kouřem

Beletrie – Poezie
revue Ravt 16/2018

OSTROV

voda blízko mostů
je černá
až se dostaneš na ostrov
musíš najít někoho komu
se dá věřit bude
hodně pršet a ty
půjdeš v tóze po okraji
řeky v jednu chvíli zahlédneš
muže s jelení maskou je to tvůj
člověk ale pro jistotu si
ověř jestli má na levém zápěstí
vytetovanou hvězdu aby to nebyl
agent několik našich už
takhle sundali

 

KÁMEN A POPEL

vůně ohně židle rozestavěné po
obvodu dílny páčidlo soustruh laptop
hledání bezpečných pozic co tu chcete
kdo jste technická podpora
odboj řetěz se napíná podej
mi břitvu řeknu ti o zítřku
vyvráceném ze základů

tady je prasklina kterou
vždycky poznám záhyby
kámen a popel
chata na vyvýšeném místě

tady jsme v zóně
zadržovaného chvění předstírané
nehybnosti zpěv ptáků a
další zvuky lesa
jedou ve smyčkách

podej mi břitvu řeknu
ti o zítřku vyvrženém
a staženém z kůže

řeknu ti o smrti která
je už teď každý
večer v určený čas jsem
u severního okna
jenom s baterkou a kuší už
se připravují
zakázaná slova naděje
transmutace a další každý
večer se bojuje o nová území

podej mi břitvu
řeknu ti o zítřku
vyvěšeném
na řeznickém háku

 

VLÁKNA

stál jsem ve dveřích a
v jednu chvíli si
nedokázal vybavit jestli
jdu dovnitř nebo ven nepodařilo
se mi ani nahmatat vypínač
u stolu seděla holka s mečem
opřeným o stehno architektka počítačových
sítí tvář i paže
pomalované důležitými
barvami ostré linie noc jako
mezera mezi nádechy

ulice kolem domu
jsou nasáklé
kouřem

zdi padly tvrdé
světlo se rozechvělo
architektka nevěřícně pozoruje
monitor jména a
čísla siluety dravých ptáků holka v plášti
s kápí ji políbí na tvář
já sedím na druhé straně krájím jablka
každý pohyb jako by už
byl rekonstrukce jiného
láme se to snad každou
minutu se otevřou nějaké dveře padne
zeď ale zároveň si
všímám víš že i černá magie
je na vzestupu zároveň si všímám víš že
některé věci bolí pořád víc je romantika
které jsem se rozhodl nevěřit
láme se to říjen mě přirazil ke zdi láme se
to jdu ven mám jednu kapsu
prázdnou a druhou ještě
zašitou láme se to každý večer
sedíme na stejných
místech se stejným ovocem
ten studený byt jsme si zamilovali
nic jiného nám zatím
ani nezbývá počítače vydávají zvuky jako
potrhané píšťaly varhan

Chviličku.
Načítá se.
  • Jan Škrob

    (1988) je básník a překladatel. Publikoval sbírky Pod dlažbou (Eman, 2016) a Reál (Malvern, 2018). Za první z nich byl v roce 2017 nominován na cenu DILIA Litera pro objev ...
    Profil

Souvisí