Jakub Chrobák

Rolling Stones Poruba

Ráno Beskydy zvrací. / Brutálně, jak žaba pulce,

Beletrie – Poezie
revue Ravt 6/2019

TRANSPLANTACE

Přesně před týdnem
mě operovali.
Záchrana života jako úkon.

Šil to básník.
Stehy jsou malý artefakt
co se sám vstřebá do těla.

Milost lidská
i Boží
v drobnostech,
Dream Factory na život:

Uklízečky.
Třikrát denně
Všude
Každý mikrob
může fatálně rozrušit
tělo pod imunosupresivy.
Toto je služba.
Pravá velikost,
di do prdele,
Babiš,
nic nejsi,
nic nemáš,
nijak si nepřiložil
do ran prstů.

Sestřičky.
Polovina jedné dívčí třídy,
kterou chtěla v patnácti
mrdat každá mánička.
Drobné úsměvy, holčičí,
když zapomeneš
večerní léky.
Uchicht,
když je sežereš ráno před ní.
Abys to dohnal.

A ruce,
když mimo roli:
v gumových rukavicích
jde to blbě,
tak holými prsty.
Neutuchávající touha po životě,
když myslí, že je nevidíš
a tancováním hubnou.

Di do prdele i ty,
s tím svým dream teamem,
ničíš, protože povoluješ.
Podle jednoho soudí se celek zde.
Nejsme Bůh,
nestačí spravedlivý,
musí být spravedliví.
Nejvíc do prdele ale!
Jdi ty!
Si vůl!

Doktoři.
Radek.
Klidné ruce.
Ostrá hlava.
Milost jako dýchání, fyziologická nutnost.
Rozum jako východisko,
báseň jako poznání.
A další.
Jeden s ultrazvukem,
každý den kolem bolavé
koule v těle.
Stopovat krev UV pohledem.
Primář:
Tak půjdem dom,
jste tu už,
takříkajíc,
na semeno.

Spolupacient,
chrápání z dávnověku,
život klube se k životu.
Di do prdele i ty,
Národní akreditační úřade,
se všemi jeho členy,
a akademická obci, včetně mě!
Posraní až za ušima!
Sereme,
sereme texty,
sereme jim texty.
A nečteme.
Vůbec už nečteme.
A o čteném nemluvíme.
Jen tak bokem,
u stolu,
někdy,
aby se neřeklo.
Jen mudrujeme.

Před týdnem mě operovali.
Mám novou ledvinu,
umřel správný člověk.

 

 

 

MNĚ SE CHCE DOMŮ
Už zase pičujou ptáci.
V Porubě, na fakultce,
ve čtyři nula tři.

Ráno Beskydy zvrací.
Brutálně, jak žaba pulce,
chrapot dáví
dvě nové ledviny.

Mně se chce strašně mrdat!
Tak nespím jediný.

 

 

 

ROLLING STONES PORUBA

Kopáky vrtulníků
co hodinu
vozí adepty smrti.
Riff přísně durový.

Držím se obědníku,
ať nespočinu
pod tím, co drtí,
hladový.

Chviličku.
Načítá se.
  • Jakub Chrobák

    (1974), literární publicista a básník, zakládající člen a redaktor časopisu Texty, odborný asistent na Oddělení literatury Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Literární reflexe uveřejňuje nejčastěji v časopisech ...
    Profil

Souvisí