Petr byl ztělesněním noblesy: jak osobní, lidské, tak noblesy poezie s celým jejím bohatstvím, čítajícím tisíce let a tisíce odstínů. (Max Ščur)
(1967 v Jindřichově Hradci) patří k okruhu brněnské Královopolské skupiny sdružené především díky básnické osobnosti Víta Slívy. Vystudoval všeobecné lékařství na Masarykově univerzitě v Brně, pracuje jako obvodní lékař v Brně-Řečkovicích. Nepravidelně spolupracuje s literárně-estetickým magazínem Weles, pravidelně navštěvoval restauraci U Hloušků v Brně-Králově Poli (tzv. Královopolská skupina). Publikoval mj. v Hostu, Modrém květu, Proglasu, Psím víně, Welesu a ve Tvaru. Účastnil se či se také podílel na přípravě sborníků Holan Devadesát (soukromý tisk, Brno 1995), Du podel blesku (Weles, Vendryně 1998), Skřípavá hudba vrat (Weles/Větrné mlýny/Medard/Host/Petrov, Brno 2000), Po městě, jež je mi souzeno (Weles, Brno 2007). Uspořádal výbor z básní Františka Hubatky Chladna z rána (Weles, Brno 2002). Vydal básnické sbírky Sivý křik (Weles, Vendryně 1997) a Prašivina (Weles, Brno 2010).
