Mrtví Ratajského lesa
Debata.
Debata.
Setkání nad knihou Smrt bez spravedlnosti.
Před dvěma lety vzbudil pozornost román Aleše Palána Ratajský les nominovaný i na cenu Magnesia Litera. Dramatizace nejednoznačného příběhu z doby kolektivizace byla letos v únoru vysílána Českým rozhlasem. Do případu z roku 1952 se pustil i historik Martin Tichý, který se zamýšlí nad otázkou, zda násilná smrt neznámé funkcionářky KSČ Anny Kvašové představuje stín protikomunistického odboje, či naopak nastoluje „mašínovské“ otázky. A jak je možné, že proces s takzvanou skupinou Landstoff a spol. – tedy „s vrahy“ Kvašové – se stal ukázkovým příkladem třídně pojímané spravedlnosti v době, kdy „třídní justice“ měla být již překonanou minulostí? A proč zapomínáme na to, že kolektivizace prosazovaná násilím vedla k nespočtu lidských tragédií a že represe s ní spojené se staly legitimním zdrojem odporu vůči komunistickému režimu?
Koná se ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.
Děti jim plakaly, žena si zoufala, muž si rval vlasy, že zahynou ve vichřici, v mrazu a ve sněhu.