Víme o sobě, anebo ne?
Mircea Dan Duta

Víme o sobě, anebo ne?

V rámci letošní edice Světa knihy se konal diskusní panel „Víme o sobě – Romano-Bohemica, ‚vzájemné‘ antologie a překlady mezi českou a rumunskou literaturou”. Bylo pokřtěno trojčíslí časopisu Romano-Bohemika – v něm rumunské překlady textů předních českých básníků a texty rumunských básníků přeložené do češtiny.

Esejistika – Texty
9. 9. 2016

V rámci letošní edice Světa knihy se konal diskusní panel „Víme o sobě – Romano-Bohemica, ‚vzájemné‘ antologie a překlady mezi českou a rumunskou literaturou”, v rámci kterého se pokřtilo trojčíslí (4., 5., 6.) časopisu Romano-Bohemika věnované obousměrným překladům mezi češtinou a rumunštinou v oblasti současné poezie a (hlavně krátké) prózy, pod společným názvem Luxfery / Luxfere. Zúčastnili se jako hosté mj. spisovatel Tomáš Zmeškal, překladatelé z rumunské literatury Libuše Valentová, Jitka Lukešová, Jiří Našinec, Jarmila Horáková a Lidia-Veronica Našincová. Panel pořádal a moderoval básník a překladatel Mircea Dan Duta, který byl také koordinátorem výše zmíněného trojčíslí RomanoBohemiky a celého projektu, ve spolupráci se Světem knihy, Nakladatelstvím Bukurešťské univerzity, bohemistickým kolektivem na Bukurešťské univerzitě a pedagogy specializace „rumunská studia” na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií na FF UK.

Vědecký časopis Romano-Bohemika vychází v Nakladatelství Bukurešťské univerzity a je akademickou platformou bohemistů, kteří tu učí. Šéfredaktorem publikace je Doc. Sorin Paliga, PhD., vedoucí oboru „česká studia” na Slovanském oddělení Fakulty cizích jazyků v rámci Bukurešťské univerzity, a členy redakce jsou nejlepší rumunští bohemisté a slovakisté.

Jde o jeden z nejrozsáhlejších překladatelských projektů týkajících se české literatury v posledních letech. Trojčíslí RomanoBohemiky na sebe bralo totiž podobu dvou antologií, a totiž: současné české poezie, respektive krátké prózy v rumunštině (představující dvacet pět českých a jedenáct rumunských autorů), a jedné antologie současné rumunské poezie a krátké prózy v češtině (s dvaceti autory).

Antologie obsahují (většinou jak v originálu, tak v překladu) úryvky z tvorby následujících českých autorů:

  • okruh autorů kolem nakladatelství / literární kavárny Fra (Petr Borkovec)
  • okruh autorů kolem Tvaru (Adam Borzič, Milan Ohnisko, Svatava Antošová, Lubor Kasal, Simona Racková)
  • okruh autorů kolem H_aluze (Tomáš Míka, Alice Prajzentová, Tomáš Čada, Jitka Hanušová)
  • okruh autorů kolem Psího vína (Olga Pek, Alžběta Stančáková, Ondřej Hanus, Ondřej Buddeus, Jiří Feryna)
  • okruh autorů kolem časopisu Dobrá adresa a Nakladatelství Petr Štengl (Michal Šanda, Petr Štengl)
  • surrealisté starší a mladší generace (Josef Janda, Petra Strá)
  • básníci s velice osobitou, „nezařaditelnou” tvorbou (Josef Straka, Marie Šťastná, Olina Stehlíková, Jana Orlová)
  • mezinárodně nejproslulejší a nejpřekládanější čeští básníci: Kateřina Rudčenková, Petr Hruška, Petr Borkovec
  • významní současní čeští prozaici: Markéta Hejkalová, Kateřina Tučková, Radka Denemarková, Tomáš Zmeškal, Igor Malijevský, Ivana Myšková, Petr Šabach, Jáchym Topol, Miloš Urban, Patrik Ouředník, Petr Stančík

Překládali výborní bohemisté a zkušení překladatelé, tj. členové už výše zmíněného bohemistického kolektivu na Bukurešťské univerzitě (Prof. Dr. Anca Irina Ionesková, Doc. Dr. Sorin Paliga, Dr. Diana Popesková) a k tomu Helliana Ianculesková, Lidia Našincová, Virginia Mehedinteanová, Fanica Simionová, Constantin Simion, Gabriela Georgesková.

Třetí část prezentuje tvorbu 20 současných rumunských autorů v českém překladu: jsou to básníci Ciprian Măceșaru, Floarea Țuțuianová, Denisa Pișková Duranová, Claudiu Komartin, Răzvan Țupa, Adela Greceanová, Sorin Gherguț atd. a prozaici Dumitru Tsepeneag, Răzvan Petrescu, Ada Rosettiová, Tatiana Niculesková Branová, T. O. Bobe,  Florin Lăzărescu, Cezar Paul Bădescu, Marius Chivu, Vlad Zografi, Radu Ţuculescu, Nicolae Rusu.

Překládali členové Oddělení rumunských studií na FFUK (PhDr. Libuše Valentová, CSc., PhDr. Jiří Našinec, Jarmila Novotná, PhD.), další výborní rumunisté a překladatelé (PhDr. Jitka Lukešová, Ladislau Cetkovský atd.) a také čeští básníci Marie Šťastná a Josef Straka, jejichž pomoc při přeložení rumunské poezie do češtiny byla zásadní.

Na překladech v obou směrech se skromně podílel také autor tohoto článku.

Antologie obsahují také teoretické texty o potížích, které potkávají rumunského překladatele z české literatury, a naopak českého překladatele z rumunské literatury, a o tom, jak je lze překonat. Součástí jsou i stati o současné české a rumunské poezii a próze, o nejvýznamnějších českých literárních časopisech a o kruzích autorů kolem nich, rozsáhlé prezentace zvolených básníků a prozaiků, podrobné analýzy jejich literární tvorby a rozhovory s některými z nich.

Ačkoli tento článek ještě nekončí, myslím, že je načase, abych se zmínil o tom, že velké poděkování patří českým a rumunským autorům za souhlas s vydáním jejich tvorby do Luxfer, překladatelům za jejich ochotu, vstřícnost a výbornou práci a velký dík patří dosavadní ředitelce Světa knihy paní Daně Kalinové, která nám nabízela možnost tento projekt prezentovat v rámci pražského knižního veletrhu.

Dva týdny po českém křestu antologií, o kterých tu píšeme, se v rámci největšího a nejvýznamnějšího rumunského knižního veletrhu Bookfest uskutečnil také jejich rumunský křest. Měli jsme tu čest, že se akce, která se konala ve stánku Nakladatelství Bukurešťské univerzity, zúčastnil Jeho Excelence pan Vladimír Války, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Rumunsku, který projekt Romano-Bohemica 456 / Luxfery a samotnou iniciativu vysoce ocenil. Byli také přítomní rumunští autoři Dinu Flamand, Claudiu Komartin a Floarea Tutuianová, jejichž tvorba je v antologiích zastoupena. Ve svých proslovech proslulá rumunská bohemistka Prof. Dr. Anca Irina-Ionesková, letošní laureátka Ceny Gratias agit, a šéfredaktor publikací RomanoBohemica Doc. Dr. Sorin Paliga zdůraznili, že takové iniciativy pomáhají k lepšímu vzájemnému poznávání mezi literaturami a kulturami obou zemí. A co víc bychom si jako rumunští bohemisté anebo čeští rumunisté mohli přát?

A samozřejmě, milí čtenáři, máte pravdu, článek by mohl končit i tady.

(…)

Teoreticky bych se mohl zmínit třeba také o tom, kolikrát jsme se toho málem chtěli vzdát, říkali si, že už nemá smysl na projektu pracovat, chtěli časopis přestat vydávat, o tom, že k vytištění prvních dvaceti exemplářů jsme si museli koupit vlastní papír (jen klídek, vrátí nám ho), který nakonec tiskařské stroje blokoval a vážně poškozoval (prý byl příliš tmavý, jinak si totiž tento nechtěný „zázrak” ani sami technici nedokázali vysvětlit), a tak jsme se báli, že pojedeme do Prahy na Bookfest s prázdnýma rukama, abychom pokřtili ještě neexistující antologie, o tom, že jenom několik hodin před českým křestem se nám na poslední chvíli zrušil let do Prahy, a proto jsme tak trochu uvažovali, že bychom Luxfery pokřtili na varšavském Letišti Frederyka Chopina, o tom, že kromě upřímné a skutečně silné podpory, kterou nám nabízely osobnosti a instituce zmíněné v tomto textu, z jiných stran jsme se „těšili” také tvrdého bojkotu, a dokonce i opakovaných šikan. Ptáte se proč? Vím, že ne.

Bude to dokonce lepší, milý čtenáři, když si předchozí odstavec vůbec přehlédnete. Raději si přečtěte naše Luxfery, začněte třeba třetím dílem neboli Romano-Bohemikou č. 6, tedy rumunsko-českou třetinou projektu, obsahující české překlady rumunských básní a krátkých povídek. A tam se toho (nejenom) o literatuře dozvíte tolik, že pochopíte i sami proč…

Myslím samozřejmě, proč tvrdohlavě překládáme, píšeme, sepíšeme a vydáváme antologie. Dokonce i na černém papíře.

Chviličku.
Načítá se.

  • Mircea Dan Duta

    rumunský překladatel a básník, vystudoval Matematickou fakultu Bukurešťské Univerzity, Filmovou fakultu Divadelní a filmové Univerzity Iona Luky Caragialeho v Bukurešti, Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (Ústav románských studií), získal doktorát na FAMU ...
    Profil

Souvisí

Dvakrát měsíčně info o nových číslech Tvaru a literárních akcích. Občas něco navíc.