Najdi si mě, než začnu hořet z vína jeřabin
Najdi si mě, než začnu hořet z vína jeřabin
než začnu pálit první šaty,
Než duši svedu do slabin
kde ze slov stanou se velké květy.
Najdi si mě, než začnu hořet.
A vím, že jsou noci, kdy dějou se věci napořád.
A vím, že jsou řeky, do kterých vstoupím nadvakrát.

Mezi zastávkou a tratí jsou kroky, které jsme zapomněli udělat
Mezi zastávkou a tratí jsou kroky,
které jsme zapomněli udělat.
Když tramvaj objížděla noci,
stavěli jsme zvířata z plastů, ohrady z krabic.
A vítr chytali do plachet ze spacáků.
Z moře tahali cípy včerejších hvězd.
A hvězdy věšeli na stromy bez kabátů,
srdce hasili jak cizí nedopalek.
Mezi zastávkou a tratí jsou slova,
která jsme zapomněli vysvětlit.
Když tramvaj objížděla noci,
tahali jsme duše z lahve, těla z jehličí.
Mezi zastávkou a tratí jsou tváře,
které jsme nenechali zestárnout.

Uvedené texty jsou z chystaného debutového alba Dagmar Plamperové, Vývoj kontinentu, jehož vznik můžete právě v květnu 2022 podpořit na portálu Donio (pozn. ed.).

Autorka k tomu dodává:
Prosba o podporu mého debutového alba Vývoj kontinentu přichází ve válečné době. V době, kdy každý den někdo ve své noci bojuje o svůj den. Strach, konkrétní i ten nespecifikovatelný, mě naučil vážit si snů. Jejich plnění totiž posiluje to „křehké a lámavé uvnitř“. A to je nejen v této době zapotřebí.