Začátkem října se v Praze představí na dvou různých místech ruský básník a performer German Lukomnikov – 4. října od 19.30 ve Fra a 6. října od 19.00 v Knihovně Václava Havla. Narodil se v roce 1962 v ázerbajdžánském Baku, od třinácti let žije v Moskvě a literární ostruhy získal pod pseudonymem Bonifacij. Je znám svými nonkonformními aktivitami – např. festivalem, konferencí a antologií palindromické poezie, předčítáním básní u pomníku V. Majakovského, uspořádáním literárního dne, na němž plných 23 hodin a 25 minut recitoval nonstop své básně apod. Svou tvorbou i její prezentací navazuje na avantgardní vlny ruské poezie – jak Velemira Chlebnikova s Alexejem Kručonychem, tak autorů lianozovské školy. Je držitelem Ceny Korněje Čukovského za rozvoj novátorských tradic v současné dětské literatuře a laureátem pařížského mistrovství světa v slam poetry. Znalci jeho díla říkají, že Lukomnikovova poezie může v překladu existovat jen v případě, že se k němu „přikládá“ sám autor… Nenechte si ujít, bude to určitě stát za to!
Z ruské jazykové oblasti zavítá 7. října do Prahy další významná osobnost – běloruská spisovatelka a držitelka Nobelovy ceny za literaturu 2015 Světlana Alexijevičová. Proslavily ji knihy Válka nemá ženskou tvář (Lidové nakl., 1986) – o druhé světové válce, Modlitba za Černobyl (Doplněk, 2002) – o černobylské katastrofě, Doba z druhé ruky (Pistorius&Olšanská, 2015) – o důsledcích rozpadu Sovětského svazu, a Zinkoví chlapci (Pistorius&Olšanská, 2016) – o válce v Afghánistánu. Vytvořila unikátní literární non-fiction žánr „románhlasů“, který se rozvíjí s každou další její knihou. Autorka neustále zdokonaluje estetiku své dokumentární prózy, založené na stovkách rozhovorů. Proplétá původní hlasy svých hrdinů v rafinovaném panoramatu lidských duší, přičemž v centru jejího zájmu stojí „rudý člověk“, zvaný také „homo sovieticus“. O svém způsobu psaní říká:
„Vidím svět jako hlasy, jako barvy v historických událostech. Měním se od jedné knihy k další, mění se moji hrdinové, ale nit příběhu zůstává stejná. Jsou to příběhy lidí, které jsem poznala… Z tisíce hlasů vzniká něco, co byste jen stěží mohli nazvat realitou, protože ve skutečnosti realita jen připomíná nesmyslnost naší doby, mé země… Příběhy v mých knihách vytváří jakousi malou encyklopedii, encyklopedii mé generace, lidí, které jsem potkala. Jak žili? Čemu věřili? Jak zemřeli a jak zabíjeli? A jak tvrdě bojovali za své vlastní štěstí, které se jim nakonec stejně nepodařilo chytit?“
Ten den se s ní můžete setkat v 17.30 na Nové scéně Národního divadla. Besedu se Světlanou Alexijevičovou moderuje Jáchym Topol.
Zajímavého hosta budou mít 14. října v Brně – a to z Číny. Je jím jeden z nejúspěšnějších čínských spisovatelů současnosti, romanopisec Jü Chua. Původním povoláním zubař z malého městečka nedaleko Šanghaje vstoupil do povědomí čtenářů počátkem osmdesátých let absurdními povídkami plnými reálného, ale nesmyslného násilí. Dospíval v době čínské kulturní revoluce a tak není divu, že se právě ona stala hlavním tématem jeho knih. Denně byl svědkem pranýřování a odsuzování kontrarevolučních zločinců, o pouličních bojích a bitkách ani nemluvě. Proto prý píše tak prostým jazykem, širší slovní zásobu totiž nemá, jak rád říkává převážně na adresu svých kritiků. Jeho slovník skutečně nepatří k nejpestřejším ani rafinovaným, o to větší však má expresivitu a sílu. Dosud napsal pět románů: Žít! (1995), Dva liangy rýžového vína: osudy muže, který prodával vlastní krev (1995, česky: Dokořán, 2007), Křik v dešti (2003), Bratři (2005, 2006, slovensky: Marenčin, 2009, 2011) a Sedmý den (2013). Z posledně jmenovaného románu, který je silně inspirován skutečnými sociálními problémy současné Číny, bude v Brně číst. A o čem jeho román je? O tom, jak duše zemřelého Jang Feje poletuje nad městem, neboť nemá peníze na hrob, a během „poletování“ se setkává s dalšími dušemi: s duší nespravedlivě odsouzeného k trestu smrti, s osmatřiceti pohřešovanými oběťmi velkého požáru, s příslušníky „krysího národa“ žijícího na dně čínské společnosti i ilegálními obchodníky s lidskými orgány… Autorské čtení (pochopitelně s překladem do češtiny) začíná 14. října v 18.00 v konferenčním sále v přízemí Moravské zemské knihovny v Brně, Kounicova 65a. Jste-li z Brna či z jeho okolí, neváhejte!