Před stoletím se Praha vynořila z marasmu první světové války coby sídlo jedné z nejstarších a největších židovských evropských obcí, jako domov nejvlivnější skupiny německých spisovatelů mimo německojazyčné země, a konečně jako město, jehož mezinárodní a kosmopolitní směřování ztělesňoval jeho první prezident, zastávala jeho první avantgarda a symbolizovalo hlavní vlakové nádraží (slavný Wilsoňák). V Praze sklízeli první mezinárodní úspěchy italští futuristé stejně jako berlínští dadaisté, Praha byla domovem jak Melchiora Vischera, autora prvního dada-románu Sekunde durch Hirn (Vteřina mozkem, 1920) tak i Růženy Zátkové, jediné „futuristky“ užšího italského okruhu. Bez ruských formalistů pobývajících v Praze by nebylo Pražského lingvistického kroužku, pražský surrealismus by se nerozvinul bez osvětových návštěv André Bretona, Paula Éluarda a spol.

Sto let poté, co Kafka, Meyrink, Brod, Kisch a spol. vytyčovali některé z cest, kterými se měla ubírat evropská literatura 20. století, vrací další skupina spisovatelů (tentokrát anglofonních) Prahu do středu mapy mezinárodních literárních sítí a propojení, jejichž ohnisko před válkou tvořila. Za poslední tři desetiletí od sametové revoluce se v Praze utvořila výrazná skupina anglojazyčných spisovatelů. Tato obec – bez ohledu na národnost – za posledních dvacet let dala rozvinout talentu spisovatelů natolik rozličných a výrazných, jakými jsou Gwendolyn Albert, Louis Armand, Julie Ashley, Kevin Blahut, Laura Conway, Joshua Cohen, Gene Deitch, Stephan Delbos, G.S. Evans, Vincent Farnsworth, Jim Freeman, Thor Garcia, Travis Jeppesen, Pavla Johnsonová, Věra Chase, Richard Katrovas, Alan Levy, Toby Litt, Tom McCarthy, Maureen McManus, Joshua Mensch, , Ian Milner, Ken Nash, Justin Quinn, Phil Shoenfelt, Holly Tavel, Lukáš Tomin, Clare Wigfall či Laura Zam, a to jich tu jmenuji jen pár…

Tato anglofonní mezinárodní komunita zůstávala v pražských literárních médiích až donedávna v podstatě neviditelnou, kulturní průmysl ji podporoval jen okrajově a její recepce — natož kulturní dialog s ní — v podstatě neexistovala. Jejich opomíjení nabývalo rozměrů až groteskních v porovnání s jejich recepcí na mezinárodním poli. Např. takové hvězdy jako Joshua Cohen, Toby Litt či Tom McCarthy v Praze strávili klíčová léta na počátku své dráhy, všichni v či o Praze vydali důležitá svědectví, ovšem všichni tři se za literárním řemeslem museli navrátit do angloamerického světa a svou pražskou zkušenost v podstatě uzavřít. Totéž platilo i v případě spisovatelů, jejichž dílo výslovně, občas dokonce monumentálně, toto město oslavuje a kteří se sami kolikrát označují primárně za Pražáky – své čtenáře museli hledat často tisíce kilometrů od Prahy.

Zásluhou anglofonního online magazínu BODY a časopisů jako Psí víno, TVAR a nedávno také Revolver Revue, dále pak díky v Praze působícím nakladatelstvím Twisted Spoon Press a Equus Press, se však v posledním desetiletí tvorbě těchto autorů dostalo anglického vydání a leckdy i českého překladu, tedy snad také českých čtenářů

Revue B O D Y je mezinárodní online literární magazín, který dle svého redakčního prohlášení vydává „kvalitní poezii a prózu začínajících i zavedených autorů“ a dále „neupřednostňuje žádný určitý styl či školu: jediným kritériem je výtečnost“. Texty zde sdílejí kyberprostor s výtvarným uměním a fotografií. Vychází kontinuálně, o čemž se v tiráži lakonicky praví: „Líbí se nám to, přijmeme to, vydáme to.“ Pravidelné rubriky „performanční text“, „beletrie“ či poezie doplňují speciály: hlavně ten „středoevropský“, který na konci roku 2019 představil Pavlu Horákovou či Dušana Mitana – vždy v anglickém překladu (doplněném originálem). Redaktorský tým B O D Y tvoří Joshua Mensch, Christopher Crawford, Stephan Delbos, Michael Stein a Jan Zikmund.

Nezávislé nakladatelství Twisted Spoon Press se již od roku 1992 zabývá anglickým překladem tvorby autorů ze střední Evropy. Jeho záběr je podobně eklektický jako online revue BODY: „Náš seznam zahrnuje mezinárodně uznávaná jména stejně jako autory, kteří v angličtině vydávají svou první knihu.“ Jeho knižní produkce je z kategorie deluxe – vázaná a s bohatou, často původní ilustrací. Jeho hlavní zásluhou je propagace a překládání děl české meziválečné avantgardy: roku 2018 u Twisted Spoon vyšel Štyrského Dreamverse v překladu Jeda Slasta a Nezvalův surrealisticko-poetistický The Absolute Gravedigger v překladu Stephana Delbose a Terezy Novické. Pro svět ale objevil i autory původně píšící v angličtině: své prvotiny u něj vydali Louis Armand i již zmíněný Joshua Cohen, vydal také pozapomenutého, v angličtině píšícího českého experimentátora Lukáše Tomina.

Nakladatelství Equus Press bylo založeno roku 2011 mezi Londýnem a Prahou se záměrem vydávat literaturu této pražské anglofonní skupiny, která je marginalizovaná hned dvojím způsobem: působí mimo angloamerický knižní trh a vydavatelský průmysl a také mimo omezení daná národní příslušností a nacionalismem. Equus tedy vydává psaní usilující a široce kosmopolitní „agendu“. Jak pro Czechlit.cz napsala Elizabet Kovačeva, Equus Press se „úzce soustředí na tzv. new writing, tedy současnou tvorbu, a to zejména na inovativní a experimentální autory a autorky píšící mimo zavedený angloamerický literární establishment, jejž Equus vnímá jako trh, který […] psaní nevyhnutelné ohýbá a cenzuruje.“

Za dobu své desetileté existence se tak Equus Press stal platformou pro novou vlnu pražského experimentálního psaní. Kromě prvních anglických překladů historické avantgardy (např. již zmíněného Vischera) vyšly u Equus Press povídky Holly Tavel a Kena Nashe, stejně jako dva výrazné romány pražské anglofonní scény, Šašek od novin Thora Garcii a Kombinace Louise Armanda. Nejvýraznější autorské postavy nakladatelství přibližují následující krátké medailony.

Louis Armand žije v Praze od poloviny 90. let a za tuto dobu působil jako redaktor několika pražských literárních časopisů. Z osmi románů, které zde vydal, se k Praze váže zejména 900stránková rozsáhlá sága The Combinations (2016, Kombinace), kterou Wired magazín popsal jako „vrcholný pražský román” a časopis Offcourse jako „významný epos moderní doby,“ či neo-noirová novela Breakfast at Midnight (2012), která byla přeložena do češtiny a roku 2013 vyšla u Arga jako Snídaně o půlnoci. Na Prahu se soustřeďují i další Armandovy knihy, např. editované sbírky esejí a původní tvorby Abolishing Prague (Praha rušená, 2015) a The Return of Král Majáles (Návrat Krále Majálesu, 2010, obojí Litteraria Pragensia). Česky vyšly ukázky z jeho díla ve TVARu (2017) a Revolver Revue (2019).

Thor Garcia žije v Praze již přes dvacet let. V mládí pracoval jako novinář v Los Angeles, New Yorku a dalších amerických městech, než před tím vším utekl s jednou Češkou a natrvalo se usadil v Praze. K jeho knihám patří román The News Clown (Šašek od novin, Equus Press) a sbírky povídek Only Fools Die of Heartbreak (Na zlomené srdce umírají jen blázni, Equus Press) a TUND (Litteraria Pragensia). Garciovy povídky se objevily v mnoha časopisech a blozích – sám vede blog s názvem DEATH SEX WAR GOD (SMRT SEX VÁLKA BŮH), kde pravidelně zveřejňuje povídky a recenze. Česky vyšly ukázky z jeho díla ve Tvaru (2017) a Revolver Revue (2019).

Ken Nash se na začátku 90. let přestěhoval do Prahy, kde se z něj stal ilustrátor a karikaturista. Pro Prague Post o svém životě v Praze tvořil týdenní seriál karikatur. Jejich soubor pod názvem Praha na 13 pivech denně se stal bestsellerem v knihkupectví Globe. Roku 2001 začal Ken vést řadu veřejných čtení Alchemy Reading and Performance, která každý měsíc přivedla do Prahy anglofonní spisovatele. V roce 2012 mu vyšla první sbírka povídek The Brain Harvest (Mozková sklizeň), na kterou v roce 2019 navázal Life Raft (Záchranný člun), obě u Equus Press. Česky vyšly ukázky z jeho díla ve Tvaru (2017) a Revolver Revue (2019).

Původem Londýňan, Philip O’Neil pracoval dvě desetiletí jako novinář. Roku 1992 se přestěhoval do Prahy a po třech letech práce šéfredaktora pro Central European Business Weekly začal redigovat magazín Transition pro pražský Institut výzkumu otevřených médií. Roku 1998 se se vrátil do Londýna k práci pro Institut pro válečné zpravodajství, pro nějž pokrýval zprávy z Balkánu a Kavkazu. Po návratu do Prahy roku 2009 psal měsíční sloupky pro The Prague Review a vydával poezii. Mental Shrapnel (Šrapnel v duši), který se částečně odehrává v Praze, je jeho prvním románem a vyjde letos v nakladatelství Equus Press. Česky vyšla ukázka z jeho díla v Revolver Revue (2019).

Bývalý frontman post-punkové newyorské kapely Khmer Rouge, Phil Shoenfelt od konce 90. let žije střídavě v Berlíně a Praze, kde působí jako hudebník v různých skupinách jako např. Dim Locator. Feťáckou lásku, memoár o závislosti a ztrátě zasazený do londýnského Camden Town na konci 80. let, popsal Nick Cave jako „příjemné, ošklivé počtení“. Kniha vyšla v originále u nakladatelství Twisted Spoon r. 2001 a v roce 2004 v překladu Jiřího Zavadila v nakladatelství Maťa. Stripped (Na dřeň), Shoenfeltovo volné pokračování Feťácké lásky o jeho letech v New Yorku, vyjde letos v nakladatelství Equus Press. Česky vyšla ukázka z jeho tvorby ve Tvaru  (2017) a Revolver Revue (2019).

Holly Tavel je autorkou sbírky povídek The Weather in Fritz Bemelmans Park (Počasí v parku Fritze Bemelmanse, Equus Press, 2015). Její texty se objevily v mnoha časopisech a periodikách. Od roku 2005 učí tvůrčí psaní na různých univerzitách. Roku 2009 za podpory Fulbrightovy nadace učila tvůrčí psaní po dva semestry v Praze, kde působila v rámci místní anglofonní literární scény. Kromě psaní prózy se také věnuje hudbě a výtvarnému umění. Česky vyjde úryvek z její tvorby v prvním letošním čísle Revolver Revue.

Vzhledem k tomu, kolik Čechů čte a hovoří anglicky, jak moc se “český” knižní průmysl a provoz spoléhá na anglojazyčné knihy v překladu, kolik v literární krajině města Prahy probíhalo a probíhá mezinárodních procesů, je tedy potěšující, že se této scéně, byť s notným zpožděním, daří poutat .pozornost i mimo rámec čistě odborné literární obce.