|
Nové číslo Tvaru
3/2022
Milé čtenářstvo Tvaru,
v naší redakci slavíme, pomyslné ohňostroje ozařují nebe nad Florencí, láhve naplněné šumivým vínem bouchají, křišťálové sklenky cinkají. Naše kampaň na Hithitu, kde jsme vybírali na nový web, minulý týden skončila – a to velkým úspěchem. Vybrali jsme 337 664 Kč, cílovou částku jsme překročili o 12 %. Je to pro nás obrovská radost a současně i závazek vytvořit kvalitní web. Sluší se v prvé řadě poděkovat všem, kdo přispěli částkami většími, středními i menšími. Děkujeme, vážíme si vaší podpory. Děkujeme také všem, kdo naši kampaň sdíleli, včetně různých organizací a spřátelených redakcí. A poděkování patří také všem ambasadorům a ambasadorkám, kteří se k Tvaru přihlásili: Ireně Douskové, Marii Šťastné, Olze Stehlíkové, Jitce N. Srbové, Petře Soukupové, Ivaně Myškové, Václavu Kahudovi, Kamilu Bouškovi, Ondřeji Maclovi, Janu Škrobovi, Michalu Šandovi a Ondřeji Hanusovi. Moc také děkujeme Kateřině Tučkové, Kamile Ženaté, Svatavě Antošové (a jejímu nakladateli), že nám spolu s některými ambasadorkami a ambasadory darovaly své knihy, které jsme mohli zařadit mezi odměny. Zvláštní poděkování si zaslouží autorka naší výzvy Barbora Klimszová, která připravila tuto elegantní a jiskřivou kampaň. A rád bych také poděkoval našemu externímu kolegovi Matěji Senftovi za jeho neuvěřitelné pracovní nasazení.
Přiznám se, že jsem v životě zažil máloco tak napínavého, náročného, ale v posledku i krásného a nadějného. Ukázalo se, že literatura lidem není lhostejná a že solidarita mezi literáty a lidmi, kteří mají rádi literaturu, nevymizela! A že o Tvar je zájem! Díky kampani jsme získali 209 nových předplatitelů. Předplatné (tištěné i on-line) bylo odměnou, kterou si přispěvatelé nejčastěji pořizovali, což nás ohromně těší.
Teď po kratičkém oddechu a chystání odměn nás čeká práce na novém webu. Jak poznamenal Karel Piorecký, když sdílel na sítích naši výzvu, nejedná se jen o nový web, ale o novou strategii ve veřejném prostoru. Chceme zpřístupnit 50 % obsahu čtenářům v digitálním prostoru, aniž bychom vyklízeli prostor tištěný. Chceme pod jednu hlavičku dát všechny naše platformy (Ravt, Vartu, Tvárnici, náš YouTube kanál). A konečně nová rubrika Skladiště by měla plnit funkci jakési líhně talentů, neboť do ní může přispět každý. My ji pak budeme bedlivým okem sledovat, a pokud nás nějaký příspěvek zaujme, rádi jeho autora či autorku oslovíme. Takže je na co se těšit…
Z třetího letošního čísla doporučuji titulní rozhovor se spisovatelem Vratislavem Maňákem, jehož láska k češtině mě vždycky hluboce dojme. Vráťovi vychází nová povídková kniha a podle toho, co jsem měl možnost číst, by to mohla být kniha vpravdě kouzelná. V čísle si také připomínáme dvě výročí, obě stoletá, obě významná. Narození básníka Jana Skácela a kritika Milana Jungmanna.
Přeji vám živé čtení a děkuji za vaši podporu!
Rozhovor s Vratislavem Maňákem
Svět mi není lhostejný, současnost mi není lhostejná. A protože mi není lhostejná, tak se k ní chci nějakým způsobem vyjádřit. V tomhle ohledu jsem určitě angažovaný autor.
Ptá se Vojtěch Němec
Musí znovu vzniknout jednotný kontext národní literatury, v němž hodnotové korektivy budou fungovat jako přirozený produkt jejího autonomního, svobodného vývoje a v němž bude o hierarchickém postavení díla i autora rozhodovat jedině živý názorový ruch, kritická reflexe a společenský ohlas.
Esej
K Vašim stým narozeninám se teď můžeme společně ujistit, že krása je nesmrtelná.
Výročí
Pila projela od temene hlavy až po horní čelist. Nerozčísla ji přímo v půlce, ale krajem. Odlomila mističku po okraj naplněnou mozkem. Zatímco tělo s většinou hlavy zůstalo opřený vo stůl cirkulárky, miska spadla na
zem. A slepice všechen mozek vyzobaly.
Próza
Jiří Trávníček
Skácel byl svou senzitivitou básníkem skrznaskrz moderním, ale toho křídla literární moderny, které zastával spíše Mandelštam či Eliot než Apollinaire či Breton.
Výročí
Svatava Antošová
Vidět naprosto dezorientované a paralyzované nizozemské důstojníky, o nichž si za ta léta tlumočení Aida myslela, že je zná a že se na ně může v nouzi spolehnout, je pro ni zničující.
Ohlédnutí
jsi tak nevinný
až je mi líto se tě dotknout
mýma špinavýma rukama
Poezie
Igor Malijevský
krajina voní hořícím listím
a blahodárným tlením
a noc ji víská ve vlasech
a laská na ztvrdlých prsou
a líbá údolí zatuchlá pradávnými sny
Poezie
Charles Eisenstein – Klima: Nový příběh
Eisensteinova kniha je však daleka toho být naivní apoteózou lásky, spíše hledá způsoby, jak tuto lásku přetavit do reálných činů ve prospěch vzájemně propojeného bytí na Zemi.
Reflektuje Adam Borzič
U jiného moře, daleko za oceánem, a vybuchují v ní bomby milostné, historické a literární, podobné tady té naší, říkám si, zatímco sedíme na střeše a popíjíme víno, ach, my ubozí trosečníci na ostrově, co jiného nám zbývá?!
Slovo
|
|
|
|
|
|