Milí čtenáři Tvaru,

orfické vejce puklo pod náporem Saturnova drápu, Černé moře se vrátilo do Ovidiova náprstku a z útrob času vyletěl nový rok, zatřepal pestrobarevnými křídly a v zobáku přinesl i zbrusu nový Tvar. Jeho svěží, odlehčenou, elegantní podobu vyčarovala grafička Barbora Klimszová, jejíž tvůrčí magie už do světa vyslala kupříkladu knihy Martina Reinera, Karla Škrabala, Milana Ohniska, Václava Kahudy, Ondřeje Hübla, Ludvíka Němce či Jaroslavy Oválské… A v tomto roce se Barbora také ujme vizuálního řešení „titulek“ (neboli titulních stran). Nově designovaná tvář Tvaru ovšem navazuje na celou dosavadní grafickou evoluci bezmála třiceti ročníků – zajisté i proto, že určitý stupeň tradičnosti k našemu obtýdeníku patří stejně neodmyslitelně jako revolta k ryzímu surrealismu (jak nám v rozhovoru čísla vysvětlil sám Jan Švankmajer).

Ano, tématem prvního čísla jsou ozvěny surrealismu. Slyším je rozléhat se na všech návrších i ve všech ulitách, neboť málokterá žíla byla v umění dvacátého století tak šťavnatá, živá a znělá. Za podstatnou část letošní „jedničky“ vděčíme našemu drahému Stanislavu Dvorskému, který byl protentokráte i kurátorem čísla. A připravil opojnou směs! Košatý výňatek z delší studie Jana Gabriela věnované dílu Josefa Istlera, jehož několik obrazů naleznete napříč číslem; esej Jakuba Řeháka o záblescích surrealistického vidění u současných básníků zcela nesurrealistických; překlady Petra Krále věnované třem ze surrealismu čerpajícím básníkům; esej Jaromíra Typlta o trapné poezii jakožto jedné ze surrealistických cest; text Milana Nápravníka o Ladislavu Klímovi; a také novou občasnou rubriku Úcta ke světlu věnující se filmu – tentokrát do ní přispěl Petr Adámek textem „Lov (na) Vratislava Effenbergera“. A do značné míry jsme tematicky vybírali i recenze. Simona Martínková-Racková pro nás připravila recenze na dvě knihy Petra Krále či na monografický sborník věnovaný Janu Švankmajerovi. V rubrice Dvakrát pak naleznete dvojici recenzí na výbor z básnického díla Zdeny Tominové Cesta za moře, z čehož se obzvláště raduji. Vida, jak jsou surrealistické vlny občerstvující i dnes!

Po jiných mořích k nám v láhvi ovšem doputovaly Dopisy Virginii, nová rubrika na zadní straně, jejíž autorkou je kunsthistorička a spisovatelka Milena Slavická, skrytá pod něžně plachými iniciálami. Intimní listy adresované autorce Vln chtějí pojednávat především o poezii. A když už jsme u novinek na zadní straně, Obrazárny se pro letošek ujala výtvarná umělkyně Kamila Ženatá. Nový sloupek pak bude každý měsíc pro Tvar psát Sylvie Richterová. Ale nejen rubriky se u nás obměňují, lednový vítr k nám do redakce zavál i novou fotografku Alžbětu Diringerovou a také nového produkčního Večerů Tvaru Jana Běhounka: letošní Večery budou věnovány právě nejrůznějším literárním ozvěnám včetně těch surrealistických.

Přeji vám šťastnou plavbu rokem 2019!