Nové číslo Tvaru

8/2018

Milí čtenáři Tvaru,

za mým oknem už kvete kaštan, oblékl se do mladé jasné zeleně a je tak krásný a jemný, že z jeho přítomnosti cítím extatickou slast. Příchod jara letos prožívám obzvlášť opojně. Možná cítím letošní jaro silněji i proto, že se vědomě pokouším prožívat příběh spolubytí. Spolubytí je pojem, s nímž poprvé přišel vietnamský zenový mistr a básník Thich Nhat Hanh, kdysi navržený Martinem Lutherem Kingem ml. na Nobelovu cenu za mír. Mně se nicméně v posledních měsících znovu vkradl do života prostřednictvím amerického myslitele Charlese Eisensteina, kterého znáte i ze stránek Tvaru. Jeho provokativní kniha Krásnější svět je možný, naše srdce to ví mě naprosto uchvátila. Eisenstein nezapírá buddhistickou inspiraci, téma spolubytí ovšem klade do středu svých úvah o ekologii, politice, ekonomii, kultuře i náboženství a troufale je navrhuje jako nový duchovní program pro lidstvo. Tento odvážný vizio-nář se domnívá, že starý svět, který dnes hlasitě odchází, definovalo paradigma oddělenosti na všech frontách. Lidské bylo v tomto příběhu odděleno od přírodního, přírodní od božského, racionální a vědecké od básnického a mystického, všechny aspekty života byly separovány a základní otázka zněla: která strana zvítězí? A prostředkem k vítězství bylo vždy násilí, ať už fyzické, epistemologické nebo duchovní. Jaký div, že je dnešní svět tak krutý a bolavý. Podle Eisensteina dnes přešlapujeme na prahu nového příběhu, který se sice teprve rodí, ale svou dynamikou je již přítomen. I proto, jak jste možná zaznamenali, se letos v Tvaru hojněji věnujeme ekologickým tématům. V tomto čísle hned ve třech textech.

Spolubytí se ovšem musí týkat i lidského společenství, zde je třeba přesáhnout mentalitu boje přednostně. Hlavní osobností tohoto čísla je Lenka Kuhar Daňhelová, básnířka a překladatelka, která je podle mne pravým člověkem spolubytí. Ona a její muž Peter Kuhar spolu organizují v polních podmínkách festival „Stranou – evropští básníci naživo“ v Berouně, kam ročně zvou řadu evropských básníků a básnířek. Také oba překládají z řady jazyků, a čeští autoři jim vděčí za překlady do slovinštiny. Co mám na Lence a Petrovi obzvlášť rád, je pokora, nezištnost a zaujetí, s jakými se tomuto spojování literatur a lidí věnují. Bez okázalosti, bez velikášských gest, s opravdovou vášní a něhou. S obdobně přirozenou skromností Lenka Kuhar Daňhelová pojímá i své básnické dílo. Soudě i z básní, jež poskytla do tohoto čísla Tvaru, klade si ovšem současně ty nejnáročnější otázky života.

Přeji vám jarní čtení!

 
Profil čísla
 
 
 
Články
 
Poezie je pokus o komunikaci
 
Rozhovor s Lenkou Kuhar Daňhelovou
 

Moje dlouhodobé téma, které koresponduje i s tím, co překládám, je nesmrtelnost lidí, kteří byli zbavení důstojnosti i jména, dostali jen čísla a nakonec z nich zbyla hromádka popela.

 

Ptá se Simona Martínková-Racková

 
 
 
Rozhovor s Matějem Stropnickým
 

Moudrá společnost se ovšem vyznačuje tím, že umí své krize řešit mírovou cestou včas. Je to vlastně taková zkouška, jestli je kolektivní lidský rozum opravdu tím, na co je tak pyšný.

 

Ptá se Svatava Antošová

 
 
 
Lenka Kuhar Daňhelová
 

já mluvením, / ty mlčením / smrt jsme plašili

 

Poezie

 
 
 

Vodní říše ale nabízí uzdravení. Mezi její schopnosti patří znovuzrození – je třeba vstoupit do zatopené propasti, odevzdat vše staré, nechat rozplynout jistoty a nefunkční, obnošená pravidla, aby svět mohl povstat čerstvý a nový.

 

Esej

 
 
 
Ivan Čtyřicátník
 

Kousky paměti tentokrát nabraly podobu ledových úlomků. Chtěl jsem je poskládat, ale tály mi mezi prsty.

 

Próza

 
 
 
Meta Kušarová
 

Naslouchám dechu, co naráží do dřeva. / Věrná labuť posílá bochníky chleba.

 

Poezie

 
 
 
Julia Hartwigová
 

Věc trochu utichla / přispěl k tomu také místní zubař / z něhož se vyklubal výborný psychoanalytik

 

Poezie

 
 
 
Saša Uhlová
 

Volba antisystémových stran sice nic nespraví, ale není zas tak překvapivá, když stát neplní některé své základní funkce. Nedokáže například od těch nejbohatších vybírat daně.

 

Slovo

 
 
 
Arnošt NovákTmavozelený svět
 

Oproti tomu Hnutí Duha mělo strukturu přísně hierarchickou; dominovali jí Jakub Patočka a Jan Beránek, kteří chtěli mít podle Nováka všechno pod kontrolou. To zřejmě vedlo i k jednomu z konfliktů, o němž se autor také zmiňuje a který mě osobně ještě po letech šokuje.

 

Reflektuje Svatava Antošová