Nadpozemský malíř o večerní chvíli
u podnoží skal a na rostliny,
do písku jako na zlaté žíly,
rozmisťuje fialové stíny.
(15. 4. greg. / 3. 4. jul. 1886 v Kronštadtu – 26. srpna 1921 u Petrohradu)
Básník, cestovatel, důstojník carské armády, literární kritik a teoretik. Překladatel francouzské a anglické poezie. Vynálezce literárního směru akméismu. Vystudoval gymnázium v Carském sele. Vydal básnické sbírky Cesta konkvistadorů (1905), Romantické květy (1908), Perly (1910), Cizí nebe (1912), Toulec (1916), Porcelánový pavilon (1918), Táborový oheň (1918), Stan (1921) a Ohnivý sloup (1921). Posledně jmenovaná sbírka byla v češtině vydána Rudolfem Rejmanem roku 1932 v překladu Marie Marčanové. Je zastoupen v českém antologickém přehledu akmeistů Ústa slunce (Odeon, 1985). V roce 1995 vychází česky sborník Cizí nebe (Mladá fronta) uspořádaný a přeložený Jaroslavem Kabíčkem.