Tenhle křehký konsensus rozrušil nejmladší a poslední z autorů římské milostné elegie, Ovidius – a to hned svým prvním počinem, jímž jako ambiciózní mladík vstoupil do širšího povědomí: sbírkou Amores, „Lásky“.
(1973), klasický filolog, historik latinské literatury, působí na FF UK v Praze. Zabývá se římskou poezií, zejména pozdněantickou, středověkým divadlem a moderní recepcí antických literatur. Příležitostně překládá z latiny a středohornoněmčiny, především básnické a dramatické texty (např. Hildegardy z Bingenu, liturgickou hru Ordo peregrini z Rouenu či text anonymního středověkého autora Vídeňské pašije aj.). V roce 2018 chystá nakladatelství Herrmann a synové jeho komentovaný překlad kompletního souboru pozdněantických vergiliovských centonů.
