(1964) Předloni byl jedním z hostů literárního festivalu Měsíc autorského čtení (MAČ) tchajwanský básník a esejista, filmový a divadelní režisér, kritik, scenárista a redaktor Chung Chung (1964), původním jménem Jen Chung-ja. Během svého čtení na MAČ v Brně jednu z básní s názvem „Exil“ („Liou-wang“) také s herečkou Kateřinou Jebavou a hercem Josefem Zajíčkem osobitě a velmi zdařile zrežíroval se skvělými výkony zmíněné herečky a herce.1 Vzniklo tak unikátní vystoupení, ve kterém Chung publiku na místě dokázal, že je umělcem mnoha talentů.

Chung pochází z Tchaj-nanu, od studií žije v Tchaj-peji. Vystudoval Kuo-li Tchaj-pej i-šu ta-süe (Taipei National University of Arts), katedru divadelního umění. Vydal několik básnických sbírek, např. Hudba v temnotě (Chej-an čung de jin-jüe), Věci, které se mnou nemají co do činění (Jü wo wu-kuan te tung-si). Natočil také řadu filmů, např. Lidská komedie (Ren-ťien si-ťü), Zahrada v nebi (Kchung-čung chua-jüan). Má na starosti básnický festival Taipei Poetry Festival (Tchaj-pej š’-ge ťie), organizovaný Kulturním odborem města Tchaj-peje (Tchaj-pej’-š’ čeng-fu wen-hua-pu), který už si získal mezinárodní renomé.

Chungova poezie je velmi pestrá. Chung se v poezii vyjadřuje k základním společenským otázkám, jako je osobní identita, svoboda, spravedlnost, a to nejen ve své domovině, ale také ve světě. Inspirují ho různá místa na Tchaj-wanu i mimo něj a různí lidé, nejen v nejbližším okolí, ale také obecně známé osobnosti (např. Wisława Szymborska, Franz Kafka).

Nemálo básní připomíná řazení filmových záběrů, mezi nimi např. „Scény ze života v Íránu“ („I-lang šeng-chuo čchang-ťing“). Autor v básni juxtaponuje obrazy a využívá synestezii. Báseň má také zajímavé okolnosti vzniku. Na první čtení báseň působí jako procházka po různých místech města a tu a tam je slyšet útržky rozhovorů, které tvoří jednotlivé krátké sloky. Chung vznik básně vysvětluje tak, že se k němu dostala učebnice perštiny pro cizince s tématy základních dialogů jako pomůcka pro persky nehovořící cizince při cestě do Íránu. Na základě krátkých konverzací v běžných situacích v Íránu vytvořil tuto specifickou básnickou koláž. Juxtaponovanou strukturu používá i v jiných básních a básnických cyklech (např. básnický cyklus „Městská zoologická zahrada“, Čcheng-š’ tung-wu-jüan).

Z Chungovy básnické tvorby bylo dosud přeloženo jen několik básní pro účely předloňského MAČ. V návaznosti na to loni vyšla v nakladatelství Větrné mlýny antologie Ostrov na rozcestí. Literární mapa Tchajwanu, jejíž každou z devíti kapitol rámcuje literárněhistorická esej z pera Táňy Dluhošové, sinoložky a ředitelky Orientálního ústavu Akademie věd, a sinologa a doktoranda na katedře sinologie FF UK Šimona Suka. V této knize bude rovněž zastoupeno několik Chungových básní v českém překladu Šárky Masárové.