Jak došlo k vašemu zadržení?
Stalo se to 5. října v Puducherry a byl jsem odvezen na policejní stanici ve Villupura, Odtud mne převezli do věznice v Puzhalu den poté a pustili mne 15.10. Všichni policisté o mně byli dobře informováni a měli mou fotografii. Byli připraveni a potvrdili, že konají na základě instrukcí z Dillí.
Byl jste vystaven násilí?
Policajti se chovali naprosto profesionálně. Dostali instrukce, aby nezneužili své postavení. Největší osobní problém jsem jako 25 let působící aktivista měl s tím, že nemůžu v ten den vykonat svůj protest. I když se tamilští policisté chovali korektně a dostal jsem deku, je nutno podotknout, že oni zavřeli také další lidi, kteří vypadali jako Tibeťané.
Co si myslíte o zadržení studentů?
Ti studenti, se kterými jsem byl zavřen, mi sdělili, že je sebrali přímo v pokojích hostelu s tím, že čelili z jejich strany vulgárnímu chování. Tito studenti naprosto neměli v úmyslu jakkoli protestovat a byli zadrženi jen kvůli svému tibetství. Kvůli tomu propásli zkoušky.
Necítíte to jako okleštění demokracie?
Čína okupuje Tibet 70 let. Čínský prezident přijede do Čennai, tak samozřejmě by se dala očekávat nějaká forma protestu. Měl by tu existovat alespoň nějaký demokratický prostor, kde Tibeťané mohou zvolit nějakou formu protestu. Ale tady nebylo nic, vůbec nic. Dokonce ani žádná komunikace. To bylo nedemokratické.
Jaké jsou teď podmínky v Tibetu?
Pokračuje tam tvrdý boj za svobodu. My se snažíme jako exulanti také, ale ten hlavní zápas se vede tam, uvnitř Tibetu. V Tibetu žije teď 12 miliónů Číňanů, zatímco Tibeťanů je tam pouze 6 milionů. Ale hlavně, Čína v Tibetu těží, staví dálnice a železnice proto, aby mohla levně z Tibetu dovážet výrobky „made in China“, protože tady jsou zdroje zadarmo.
O jaké zdroje se jedná?
Nejvýznamnější přírodní zdroje zde jsou zlato a měď. Dále pak lithium, které se používá do baterií. 60-70 procent baterií na světě jsou vyrobeny v Číně a ty nejkvalitnější pocházejí z Tibetu. A dále – Tibet je hlavním zdrojem čerstvé pitné vody. Řeky z Tibetu tečou do Pákistánu, Nepálu, Bhutánu, Barmy a potažmo do Číny.
Jaký vliv má situace na tibetskou kulturu?
Tibetský jazyk a kultura jsou v ohrožení. Tibeťané vyznávají kulturu nenásilí. Řídí se kulturou budhismu.Čína vidí největší nebezpečí v jednotě Tibeťanů. Tibetské protesty mají formu sebeupalování, dosud vzplanulo 150 lidských pochodní.
Myslíte si, že globální media dostatečně pokrývají tyto záležitosti?
Čína nepřipouští svobodný turismus ani mediální pokrytí v Tibetu. Jediná přípustná media jsou v Číně ta oficiální, to je způsob vládnutí v zemi. Ignorují mírumilovné hnutí a naopak kdykoli je možno podávat zprávy o násilí, pokrytí je masivní.
Co si myslíte o tom, že tibetští studenti byli požádaní, aby odsoudili Dalajlámu?
Je to součást propagandy. Jsou tu ale také vycvičení Tibeťané, využívaní čínskou vládou jako žoldáci. Jak uvnitř tak vně Tibetu – je to všeobecně známo. Pro Tibeťany je Dalajláma duchovní i politický vůdce. Je to náš hlavní vůdce.
Jakou relevanci má Dalajláma dnes?
Když se podíváte na současnou globální situaci, on hraje důležitou roli v celém světě, protože diktátorů je všude dost. Je to nejsoucitnější osoba a druh lásky a respektu, který v sobě nese, to je ta jeho svatost. A to platí nejen pro Tibeťany, ale on je mírovým vůdcem pro svět. On věří, že jakýkoli problém lidí se dá řešit dialogem.
Jak se cítíte v Tamilnadu jakožto ve svém druhém domově?
Tamilnadu je pro mne prvním světem vně tibetské společnosti. Do školy jsem chodil v Himačal Pradéši v tibetské uprchlické zóně. Sem jsem přišel v roce 1993 na vysokou školu a to tady v Madrásu pro mne byla velmi romantická změna ve smyslu dalšího rozvoje.
Jak moc ovládáte tamilštinu?
Je to jazyk hodně odlišný od mojí mateřštiny. Ale od prvních slůvek jsem se naučil, že je to ne „tamil“ ale „tamiš“ a ani za těch 25 let jsem to nezapomněl. Umím v tom psát a číst.
Co si myslíte o století Čínské lidové republiky?
Oni to budou slavit v roce 2049 – ale je tu tolik prostoru pro vnitřní revoluci. Možná se to odehraje už za pět až deset let. Obchodní válka je prvním znakem odtrhnutí se od Číny. To vytvoří vnitřní sociální a ekonomický problém, následně pak přijde politický zmatek.
Stane se svobodný Tibet někdy skutečností?
Určitě, už se to děje. Pokračujeme v uskutečňování snu svodného Tibetu stále. Naši lidé jsou všude po světě a ten sen udržují a pracují pro něj.
