Hlavní zápas se vede uvnitř Tibetu

Ptá se

Tenzin Tsundue, šestačtyřicetiletý tibetský básník a aktivista v exilu, byl zadržen na deset dnů (5.-15.10 2019) během pobytu čínského prezidenta na summitu v tamilském městě Mamallapuram.  Tsundue v posledních letech hodně cestuje po celé Indii, hovoří pěti indickými jazyky včetně tamilštiny, je nositelem literární ceny Outlook-Picador award, jeho knihy byly přeloženy do několika světových jazyků včetně češtiny, a hlavním základem jeho otevřeně aktivistické poetiky je sen o svobodném Tibetu. Indian express přinesl 21.10.2019 rozhovor a okolnostech a průběhu jeho nedobrovolného pobytu za mřížemi.

Rozhovory – Rozhovor
revue Ravt 16/2019

Jak došlo k vašemu zadržení?

Stalo se to 5. října v Puducherry a byl jsem odvezen na policejní stanici ve Villupura, Odtud mne převezli do věznice v Puzhalu den poté a pustili mne 15.10. Všichni policisté o mně byli dobře informováni a měli mou fotografii. Byli připraveni a potvrdili, že konají na základě instrukcí z Dillí.

 

Byl jste vystaven násilí?

Policajti se chovali naprosto profesionálně. Dostali instrukce, aby nezneužili své postavení. Největší osobní problém jsem jako 25 let působící aktivista měl s tím, že nemůžu v ten den vykonat svůj protest. I když se tamilští policisté chovali korektně a dostal jsem deku, je nutno podotknout, že oni zavřeli také další lidi, kteří vypadali jako Tibeťané.

 

Co si myslíte o zadržení studentů?

Ti studenti, se kterými jsem byl zavřen, mi sdělili, že je sebrali přímo v pokojích hostelu s tím, že čelili z jejich strany vulgárnímu chování. Tito studenti naprosto neměli v úmyslu jakkoli protestovat a byli zadrženi jen kvůli svému tibetství. Kvůli tomu propásli zkoušky.

 

Necítíte to jako okleštění demokracie?

Čína okupuje Tibet 70 let. Čínský prezident přijede do Čennai, tak samozřejmě by  se dala očekávat  nějaká forma protestu. Měl by tu existovat alespoň nějaký demokratický prostor, kde Tibeťané mohou zvolit nějakou formu protestu. Ale tady nebylo nic, vůbec nic.  Dokonce ani žádná komunikace. To bylo nedemokratické.

 

Jaké jsou teď podmínky v Tibetu?

Pokračuje tam tvrdý boj za svobodu. My se snažíme jako exulanti také, ale ten hlavní zápas se vede tam, uvnitř Tibetu. V Tibetu žije teď 12 miliónů Číňanů, zatímco Tibeťanů je tam pouze 6 milionů. Ale hlavně, Čína v Tibetu těží, staví dálnice a železnice proto, aby mohla levně z Tibetu dovážet výrobky „made in China“,  protože tady jsou zdroje zadarmo.

 

O jaké zdroje se jedná?

Nejvýznamnější přírodní zdroje zde jsou zlato a měď. Dále pak lithium, které se používá do baterií. 60-70 procent baterií na světě jsou vyrobeny v Číně a ty nejkvalitnější pocházejí z Tibetu. A dále – Tibet je hlavním zdrojem čerstvé pitné vody. Řeky  z Tibetu tečou do Pákistánu, Nepálu, Bhutánu, Barmy a potažmo do Číny.

 

Jaký vliv má situace na tibetskou kulturu?

Tibetský jazyk a kultura jsou v ohrožení. Tibeťané vyznávají kulturu nenásilí. Řídí se kulturou budhismu.Čína vidí největší nebezpečí v jednotě Tibeťanů. Tibetské protesty mají formu sebeupalování, dosud vzplanulo 150 lidských pochodní.

 

Myslíte si, že globální media dostatečně pokrývají tyto záležitosti?

Čína nepřipouští svobodný turismus ani mediální pokrytí v Tibetu. Jediná přípustná media jsou v Číně ta oficiální, to je způsob vládnutí v zemi. Ignorují mírumilovné hnutí a naopak kdykoli je možno podávat zprávy o násilí, pokrytí je masivní.

 

Co si myslíte o tom, že tibetští studenti byli požádaní, aby odsoudili Dalajlámu?

Je to součást propagandy. Jsou tu ale také vycvičení Tibeťané, využívaní čínskou vládou jako žoldáci. Jak uvnitř tak vně Tibetu – je to všeobecně známo. Pro Tibeťany je Dalajláma duchovní i politický vůdce. Je to náš hlavní vůdce.

 

Jakou relevanci má Dalajláma dnes?

Když se podíváte na současnou globální situaci, on hraje důležitou roli v celém světě, protože diktátorů je všude dost. Je to nejsoucitnější osoba a druh lásky a respektu, který v sobě nese, to je ta jeho svatost.  A to platí nejen pro Tibeťany, ale on je mírovým vůdcem pro svět.  On věří, že jakýkoli problém lidí se dá řešit dialogem.

 

Jak se cítíte v Tamilnadu jakožto ve svém druhém domově?

Tamilnadu je pro mne prvním světem vně tibetské společnosti. Do školy jsem chodil v Himačal Pradéši  v tibetské uprchlické zóně. Sem jsem přišel v roce 1993 na vysokou školu a to tady v Madrásu pro mne byla velmi romantická změna ve smyslu dalšího rozvoje.

 

Jak moc ovládáte tamilštinu?

Je to jazyk hodně odlišný od mojí mateřštiny. Ale  od  prvních slůvek jsem se naučil, že  je  to ne „tamil“ ale  „tamiš“ a  ani za těch 25 let  jsem to nezapomněl. Umím v tom psát a číst.

 

Co si myslíte o století Čínské lidové republiky?

Oni to budou slavit v roce 2049 – ale je tu tolik prostoru pro vnitřní revoluci. Možná se to odehraje už za pět až deset let. Obchodní válka je prvním znakem odtrhnutí se od Číny.  To vytvoří vnitřní sociální a ekonomický problém, následně pak přijde politický zmatek.

 

Stane se svobodný Tibet někdy  skutečností?

Určitě, už se to děje. Pokračujeme v uskutečňování snu svodného Tibetu stále. Naši lidé jsou všude po světě a ten sen udržují a pracují pro něj.

 

Chviličku.
Načítá se.

Souvisí

  • kabrtova
    Rozhovor s Lidmilou Kábrtovou

    Konzultovala jsem i s hrobníkem

    Ptá se Simona Martínková-Racková

    Nikdy jsem nečetla dívčí románky, verneovky jen některé. Na základce a gymplu jsem měla úžasné češtinářky a dostala jsem od nich maximum. Pochopily, že mám ráda poezii, takže neoblíbené rozbory básní byly většinou na mně.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 17/2019
  • Parizek
    Divadlo, Elfriede Jelinek
    Rozhovor s Dušanem Pařízkem

    Jelinek může být jenom jedna

    Ptá se Iva Mikulová

    První texty Elfriede Jelinek nepopírají divadelní situaci nebo dramatickou postavu a přes někdy i krkolomnou vykonstruovanost jsou ironické, jako by její psaní bylo zpočátku odlehčenější.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 16/2019
  • Rozhovor s Fatimou Cvrčkovou

    Kořeny jsou fikané, to se dobře ví

    Ptá se Lukáš Senft

    Důležité je, že pokud chceme rostlinu něco učit, musíme ji asociovat podněty, které ona dokáže vnímat a které jsou pro ni relevantní.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 15/2019
  • dita_taborska-barva
    Rozhovor s Ditou Táborskou

    Vždycky pravdivost

    Ptá se Simona Martínková-Racková

    Když jsem začala psát Malinku, kvasila ve mně i její biologická rodina, takže to taky muselo ven. Bylo to silné, zase jinak než Malinka. Na jedné straně vyčerpávající, na druhé nabíjející.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 14/2019