Dr. František Kautman (8. 1. 1927 – 18. 6. 2016)

Dr. František Kautman (8. 1. 1927 – 18. 6. 2016)

Vzpomíná Jan Kameníček

Dne 18.6. 2016 zemřel Dr. František Kautman.

Drobná publicistika – Nekrolog
30. 6. 2016

Kolik je to let? Byl květen 1982, ležel jsem ve svém malém ateliéru a na dřeň prožíval muka začínajícího spisovatele. V tu chvíli beznaděje se ozval telefon.

„Tady František Kautman, prý vás trápí chřipka. Napište si prosím moje telefonní číslo, kdybyste něco potřeboval, volejte kdykoli.“

Byl jsem v šoku. Doktor František Kautman, ten, kterého jsem znal jen ze samizdatů, z první tehdy dostupné knížky o Kafkovi, se o mě zajímá! Zavolal jsem mu, jen jak se mi trochu ulevilo a netušil, jak důležitým člověkem v mém profesním i soukromém životě se na dlouhá léta stane. Rádce, učitel, kritik, redaktor, přítel, adoptivní otec…

Opravdu šťastného jsem ho zažil po listopadu 89. Začal učit, konečně mohly vycházet jeho knihy, o rozhovory žádal rozhlas, televize, noviny. V roce 1990 jsme založili nakladatelství Osvobozeného samizdatu. Kanceláře ve Valdštejnské ulici, šéfredaktor František Kautman, redakční rada: básník Zdeněk Rotrekl, Kautmanův duchovní bratr Jan Vladislav (posílal z Paříže tiskárny a balíky papíru), prozaik Karel Pecka, já a můj kolega spoluautor Svatoslav Gosman. Nádherná, hektická doba!

A při všem tom vypětí se pan doktor s dojemnou pečlivostí staral o těžce nemocnou manželku a schizofrenií postiženého syna, celoživotně umístěného v bohnické léčebně.

Není divu, že záhy přišel první infarkt. Překonal pak i smrt manželky a dál se s pokorou věnoval své celoživotní službě literatuře, synovi a přátelům.

V poslední době jsme si volali každý den a já mohl jen z dálky z Českých Budějovic vycítit, že mu ubývají síly. Poté, co mi sdělil, že ho bolí mezi lopatkami, přestal brát mobil. Přemluvil jsem pražskou záchranku, aby pro něj dojeli. Byt museli otevřít hasiči. Pana doktora našli vysíleného, dehydrovaného, dezorientovaného.

Stačil jsem ještě dojet do Prahy a navštívit ho. Dva dny nato ho postihl poslední, pátý infarkt.

Zesnul v noci 18. června. V pokoji, míru, s čistým svědomím. Tak čistým, jak jen může člověk žijící podle křesťanských zásad mít.

V pondělí jsem zařídil zádušní mši.

Díky za všechno, pane doktore.

Chviličku.
Načítá se.

Souvisí