Dobře snášená apokalypsa
Otlačeniny spodního prádla na tvým těle
sluší ti
i když vypadají jako kůže sešitá nějakým velikým strojem
Nejobávanější a největší šelmou je tady Americký sen
zůstává po jeho útoku prázdný sál Přítomnost
přes noc se úročí
ve dne se obchoduje
přes víkend se emitují toxická aktiva
která přes den lidé kupují do svých portfolií
a přes noc pak bohatnou bohatí a chudí chudnou
přitom stále běžný život
lék na běžný život jsou pak dluhy
jedna prohýřená noc přinese víc obav
než celé promarněné Česko.
Proniká malým otvorem ke světlu
většinou hlavou napřed
rozmlouvá s druhým já
vyhledává přízeň druhých svého druhu
proklouzává mezi prsty
dobývá jazykem chvilky štěstí
nasává pachy zaschlých tělesných tekutin
ulpívá za nehty
život z masa a kouzel.
Otočíš obraz
obloha je dole a zem nahoře
zem je dole, obloha nahoře
rozpouštíš závislost jinou závislostí
já ale s tebou nepotřebuju bejt každej den, řekne
klečí před tebou
pak na čtyřech
polibek
můžeš za mnou přijít v noci
dávám si pozor
ve vzpomínkách přecházím jez na Berounce
tam a zase zpátky.
Miluju, jak utíráš stůl
všude kolem po domě ta místa
na koberci
ohnutá přes křeslo
v křesle
mezi futry
jen na ten stůl tě nemůžu dostat
prý to tady dělat nebudeš
je sem vidět dlouhým oknem z kuchyně
pevnej jídelní stůl pro osm
deska ze starý dubový podlahy
udělej si to
nebo to dej zpátky do lednice
ať se to nezkazí.
Hořící vagon, souprava přijíždí do stanice
otevřely se dveře
a lidé nastoupili
musel sem se pak jít osprchovat
maminky dětem doma před usínáním čtou
aby měly živé sny
z technických důvodů
je přerušen přísun pozitivních informací
svítící lampy nočního města ovlivňují ptactvo
chemie průmyslového zemědělství likviduje hmyzí říši
věříme v určitou kvalitu, ale spokojíme se s průměrem
vyvraždění indiánů mělo vliv na klima planety
zápalný draci nám ničí klid
Izrael přidal televizi Hamásu na seznam teroristických organizací
návštěvníci veřejných koupališť močí do bazénů
s oblibou teď sleduji socialistický filmy z prostředí prohnilýho kapitalismu.
U vchodu smíchovského nádraží
leje ti mezi nohy pramen slin
pojala tě její veřejná pusa
je v ní zima
obrovská prosklená ratejna
postavy mezi vysokými sloupy
chlapy, co si mluví sami nahlas
nad pivem
ruce jak když se modlí
jsou to muži s dětským myšlením
a sexuálními pudy dospělého člověka
a jejich pouhá mysl
ohýbá vidličku
je v tom všem nepřehlédnutelná
kde jsi byla Miládko, u Vietnamce
Miládka se slavíkem v hrdle
drží v ruce levný boty z Číny
nejsou mi, nechceš je
zazní vzduchem dírou v krku
restaurace Oáza.
Nechal jsem si otevřené okno
abych se mohl koukat k sobě domů
teď zrovna něco píšu
kočka se mi proplejtá v nohou
do úplňku zbývá jen týden
očekávejte postavu, která dřív nehrála ve vašich životech žádnou roli
nemusíte to vidět, abyste o tom věděli
v protějším domě se rozsvítilo schodiště
kapitalocén
nezabráníme tomu, aby se příslušníci nový střední třídy narodili
už ve třech letech rozpoznává dítě loga nadnárodních korporací
světlo za kopcem od projíždějícího auta
boží prst v opačném směru
mytičtí tvorové kapitalocénu
krmí se naším nedotknutelným soukromým vlastnictvím.
Koukám na tu sílu v nohou
sedne si pak vedle mě
dýchá zhluboka a vlhnoucí vzduch zamlžuje okno
vyber si svojí banku, vybízí slogan
některý lidi tam venku mně přijdou hezký
některý těla přijímají barvu a tvary okolí
Asiatka táhne kufr po kočičích hlavách
autista projevuje radost z každého nárazu hlavou o výlohu Triumphu
sfoukaný děti stojí v hloučcích s balónky za dvě eura
mikrosituace, z kterých se to všechno skládá
žrát i zvracet se dá všemi smysly
a každá chvíle je určená ke konzumaci.
Otlačeniny spodního prádla na tvým těle
sluší ti
i když vypadají jako kůže sešitá nějakým velikým strojem
obličej vystavuješ slunci
řekl jsem ti o seriálu, kde zbývá osm dní do pádu meteoritu
fakt, a kdy se to má stát
náš první pediatr se chlubí 100% proočkovaností
nás, stojící u dveří, odhadl na odmítače
tak jsme začali opravdu pochybovat
poslala jsi mě, ať si hledám milenku
ale ať se nezamiluju
máme se rádi
vzniká nový světadíl
zatím se mu říká
velká tichomořská odpadková skvrna.
Člověk takovýho formátu
tolik pozornosti si snad ani nezasloužil
tělo vystavený na odiv
každej se chce dívat
proč neuhnul
měl na to dost času
protože prostě nechtěl
páska odděluje živé od mrtvých
lačné od snících
ještě týden potom ležely v kolejích rozházené pomeranče.