Juvenilie
Ewald Murrer

Dráždil nosy netopýrů

Beletrie – Poezie
revue Ravt 4/2022

OKNO

Přišel mi dopis,
neotevřel jsem obálku.

Do okna vlétl vrabec,
rozbil láhev od tuše.

Nezavřel jsem okno –
to jsem ale blázen!

(1979, 15 let)

 

***
Víš, že lišky umějí krásně zpívat?
Stulí se pod ocas a zpívají stromům.

Jen stromům?

Stromům a sobě, ale nevadí jim,
když je posloucháš.

Neutíkají?

Někdy.

A to přestanou zpívat?

Běží a lákají tě do nor.
Pak musíš zpívat s nimi.

A když nebudu?

Nevím, já vždy zpíval.

(1980, 16 let)

 

***
Ačkoliv to nebylo v žádné
souvislosti s ostatním dějem,
vždy když jsem otevřel
jakoukoliv skříň, seděl
v ní starý, ohavný, olysalý,
bílý pes s vystouplými žebry,
ohlodávající lidskou nohu.

(1979, 15 let)

 

***
Mrtvolky pavouků dojaly
stařenky před kostelem,
„Vypadá jako pan farář“
ukázala jedna na křižáka.

(1979, 15 let)

 

ČAS
Tikají kolečka,
sype se písek.

Zastavily se hodiny.

Skulinkou v čase
proběhla myš.

(1981, 16 let)

 

ULÉTL MI DŮM
Lidé mne obcházejí
Usedl jsem
Nevhodně
Uprostřed chodníku.

No dobře
Ale jak jim vysvětlím
Že mi ulétl dům?

(1980, 16 let)

 

NEBE
Dým z komínů
dráždil nosy netopýrů.

Po sněhu utíkali psi,
oči na zemi,
tížilo je nízké nebe.

Skákali jsme,
kdo se dotkne hvězd.

(1981, 17 let)

 

***
Netopýři mi létají
ve věži myšlenek

(1979, 15 let)

 

ÚNAVA
Růžové záclony
zakrývají
růžovější stěny.

Okno je bleděmodré,
ale vrže.

Váza má ulomené ouško
a moje hlava neumí přemýšlet,
jenom leží,
nebo něco sní.

Ale také si někdy zazpívá.

(1978, 14 let)

 

Kryštof Wernisch
MŮJ SMUTEK SE ZTRÁCÍ

Od té chvíle kdy jsem umřel
hledám tě zevnitř tvých očí

(2011, 5 let)

Chviličku.
Načítá se.
  • Ewald Murrer

    (1964, Praha) vydal básnické sbírky Holub na střeše (1981), Mlha za zdí (1992), Vyznamenání za prohranou válku (1992), Situace (1995), Nouzové zastavení času (2007), Tma se mne dotýkala (2018), Noční ...
    Profil

Souvisí