Nové číslo Tvaru

11/2023

Milé čtenářstvo Tvaru,

jak již víte, hledáme nového šéfredaktora či šéfredaktorku, neboť jsem se po zralé úvaze rozhodl z Tvaru odejít. Šéfredaktorem jsem přes deset let, a až v prosinci tohoto roku skončím, bude to let jedenáct. Myslím si, že je zdravé, aby se na této pozici lidé střídali. Také cítím, že se potřebuji rozvíjet ve své druhé – terapeutické – profesi, a konečně se chci věnovat intenzivněji vlastní tvorbě. Samozřejmě se mi neodchází snadno, budou chybět moji skvělí kolegové, kteří se mnou Tvar tvoří a jimž jsem za jejich práci hluboce vděčný. Také mi bude chybět Pavel Janoušek, předseda našeho Klubu, jehož podpora byla pro mě celou dobu zásadní. Odcházení si zaslouží jistou reflexi, a protože na konci roku už budu na vše hledět očima zítřka, pokusím se o ni teď.

Jak naši éru hodnotit? Čím jsem starší (a možná je to i vliv buddhismu na mé myšlení), tím jsou mi protivnější dualistické kategorie. Těch deset let bylo krásných i těžkých současně, plných nadějí i zklamání, objevů i omylů. Těžko to nějak oddělovat, život je sladký i hrozivý, a to platí i pro literární časopis. Považuji-li něco za úspěch, pak to, že se nám společně podařilo vytvořit otevřené a živé literární periodikum. Nikdy jsme nepěstovali žádný druh „stranické“ politiky, sektářství a nikoho z Tvaru nevylučovali. S nikým jsme nejednali pohrdlivě a arogantně. To považuji za největší odkaz své éry a upřímně doufám, že tato otevřenost pod taktovkou mého nástupce či nástupkyně zůstane hlavním rysem Tvaru i nadále. Také vědomí, že literatura nežije ve vzduchoprázdnu a že společenské a duchovní přesahy k ní patří, pokládám za jednu z hlavních charakteristik našeho obtýdeníku.

Za dobu, co jsme se podíleli na tvarování české literární scény, se v rámci Tvaru zrodila řada projektů. Většinu z nich pohltil čas, ale i tak byly hodnotnou součástí našeho časopisu. Myslím na elektronický magazín Ravt, který vytvořila Olga Stehlíková a jemuž se podařilo přežít a získat si čtenáře. Rád bych zmínil Tvárnici, která zanikla z finančních důvodů (a částečně ji pohřbila podivná kampaň proti ní vedená), kritickou cenu, již vymyslel Pavel Janoušek s Karlem Pioreckým. Je příznačné, že všichni její vítězové patří mezi nejzajímavější literární kritiky současnosti. Myslím na zaniklou dětskou přílohu Triangl a také na podcast Varta, který se snad v budoucnosti podaří vzkřísit. A konečně bych rád připomněl i naše dramaturgicky komponované Večery Tvaru, jimž Jan Běhounek vdechl ryzí magii. V září spustíme nový web, který je už v poslední fázi příprav (bude to již druhý web za mé éry), jehož vizuální podobu vytvořila Barbora Klimszová, jež poslední roky dávala Tvaru vizuální podobu. I design našeho obtýdeníku se za těch deset let dvakrát obměnil. Tyto projekty spolu s vlastním obtýdeníkem utvářely naši specifickou podobu.

Tvar – to byli a jsou především lidé, kteří do něj psali a píší. Jsem vděčný za všechna ta úžasná literární setkání, jež se na našich stránkách odehrála. Náš obsah možná nebyl vždycky dokonalý – zato vždy živý, což jsme moc chtěli. Jestli něčeho lituji, tak jen toho, že se mi nepodařilo stabilizovat finanční situaci a Tvar i v roce mého odcházení balancuje na hraně udržitelnosti. Máte-li Tvar rádi, prosím podpořte jej: pořiďte si naše předplatné.

Když jsem oznámil svůj odchod, obdržel jsem množství pozitivních zpětných vazeb. Hluboce si jich vážím a potěšily mě už proto, že v minulosti mi občas pocit podpory chyběl. Tak to ale už v životě bývá.

Přeji vám živé čtení.

 
Profil čísla
 
 
 
Články
 
 

Často v rozhovorech mluvil o velkých plánech na novou sérii z období vlády Přemyslovců nebo o svém srdcovém projektu, nedopsaném historickém románu s příměsí hororu Pod úplňkem Hada. Nakonec se ale vrátil opět ke svým oblíbeným Keltům a vikingům v Bretani devátého století.

 

Slovo

 
 
 

Tečka v podobě Majitelů klíčů je tak podobně významová jako úvod prostřednictvím Leoše Janáčka, jenž rovněž nepředstavuje slavnostní hudbu, u které by se člověk v klidu dojímal – naopak naznačuje, že vznik Knihovny Milana Kundery neznamená petrifikaci autora a díla, jež bychom považovali za hotové a srozumitelné, u kterého bychom se rozplývali nad jeho velikostí, nýbrž že má autor i instituce stále zneklidňovat, rozrušovat, nepodbízet se a především nedopustit, aby se Milan Kundera sám proměňoval v kýč.

 

Literární život

 
 
Nelze být trhovcem i básníkem
 
Rozhovor s Magdalénou Platzovou
 

Člověk potřebuje transcendenci stejně jako vodu, jídlo a vzduch. A pokud nevidí kolem sebe nic, čeho by se mohl chytit, je schopen propadnout jakémukoli nesmyslu…

 

Ptá se Vojtěch Němec

 
 
 
Václav Maxmilián
 

Pták mu přelétl přímo před očima, a jak jej Harry sledoval, všiml si v okně v nejvyšším patře siluety, která se na něj dívá. Nerozeznal, jestli je to muž, nebo žena, okno bylo příliš vysoko. Osoba navíc stála tak, že za sebou měla těžký, tmavě oranžový závěs (nebo byl červený?).

 

Próza

 
 
 
Jan Alatyr Kozák
 

Vše je otázka míry, proto i mezi lidmi bude dost těch, kteří dočasně v klidu spočinou, ale nakonec při tom správném podnětu se i v nich probudí jejich spící Antiteze.

 

Slovo

 
 
 
Anketa s Jiřím Kratochvilem, Petrem Hruškou, Dorou Kaprálovou, Josefem Strakou, Svatavou Antošovou, Vladimírem Novotným, Alenou Zemančíkovou, Michalem Ajvazem, Milanem Šedivým, Petrem Šmídem, Bohuslavem Vaňkem-Úvalským, Vítem Kremličkou, Radkem Fridrichem, Adamem El Chaarem, Vítem Janotou, Patrikem Linhartem, Václavem Maxmiliánem a Michalem Šandou
 

Stejně tak je u něj vyvážená tragika s komikou – výsledkem je neobyčejně přitažlivá nesnesitelnost, s jakou nám předává vzkaz o tom, že člověk nedokáže žít mimo systém (politický, společenský, intimní i biologický) a že každý systém v sobě skrývá nezrušitelnou osamělost.

 

Ptá se Vojtěch Němec

 
 
Smrt proklínám rýmem
 
Rafał Wojaczek
 

Vidím chlapce chtíčem obřezané
Vylézající ze snů svých matek
Co se požehnaly bezděčně
Rychlým gestem a na druhý bok
Jako na smrt se pak obrátily

 

Poezie

 
 
 

Charlotta Masaryková ještě stihla uplatnit svůj vliv při prosazení volebního práva žen v nové republice a zúčastnit se prvních takto nastavených voleb roku 1920.

 

Esej

 
 
Přijde jaro
 
Jitka Bret Srbová
 

Od západu se to kazí, musíme použít magii,
otevřít jiné cesty k upřímnosti.

Neboj se, že prozradím tvé tajemství,
přijde jaro a ohluší všechny zbylé smysly,

jenom to, co je bílé a papírové, co je tištěné,
to zůstane.

 

Poezie

 
 
 
Stanislav Biler
 

Ve fyzické realitě lépe zakotvená čísla, jako jsou počty mizejících druhů, stoupající množství skleníkových plynů v atmosféře, stoupající teplota Země nebo hladina moří, jsou coby dluh určený k zeštíhlení odsunuty mimo zorné pole.

 

Slovo