Milé čtenářstvo Tvaru,

zpovídanou osobností patnáctky je jedna z nejvýraznějších mladších českých prozaiček, Zuzana Kultánová. Za svůj debutový román Augustin Zimmermann obdržela v roce 2017 Cenu Jiřího Ortena a v současnosti chystá k vydání další román Zpíváš, jako bys plakala, z níž naleznete na s. 7 krátkou ukázku. A na stránkách Tvaru můžete poměrně často číst recenze, které pro nás píše, z čehož máme nemalou radost. Je mi ohromně sympatické, že jedním z tematických okruhů tohoto poctivého a otevřeného rozhovoru jsou i tvůrčí nezdary. Sám jsem rok psal sbírku básní, kterou jsem se rozhodl nikdy nedopsat, protože se mi ty básně přestaly zamlouvat. V naší společnosti posedlé úspěchem a výsledkem se selhání a nezdarů až nezdravě bojíme. Možná to souvisí s celkovým strachem ze všeho zranitelného a křehkého, možná se v tomhle strachu ukrývá starý dobrý strach ze smrti, která v naší materialistické kultuře nese vždy stigma prohry. Jenže jak výstižně Kultánová říká, tvůrčí nezdary nás můžou něčemu naučit – v případě psaní třeba znovu číst vlastní texty. A díky tomu pak začít psát nově a jinak. Nietzsche jednou poznamenal, že za každým dobrým autorem a jeho dílem jsou stohy napsaných textů, které se příliš nepovedly a skončily po zásluze v kamnech. Ale z jejich popela vyšlehly pak texty silné a svítící do dáli.

Když už jsme u zajímavých autorek, vřele vaší pozornosti tentokrát doporučuji rubriku Právě vychází, kde naleznete ukázku z románu slovenské prozaičky Aleny Sabuchové Šeptuchy, který v roce 2020 získal nejprestižnější slovenskou literární cenu Anasoft litera a nyní vychází v českém překladu. Román pojednává o tajemných šeptuchách – léčitelkách a svého druhu šamankách z oblasti mezi Polskem a Běloruskem.

Letos je rok mnoha významných výročí. Některým jsme se už věnovali, dalším se ještě budeme věnovat a ty ostatní přenecháme jiným. V tomto čísle pojednává v rubrice Výročí Svatava Antošová svého milovaného polského romantika Cypriana Norwida, básníka, malíře, rytce, sochaře i myslitele. Norwid byl očividně z rodu prokletých básníků a vydechoval své omamné černé květy do světa, který jeho tvorbě nerozuměl a pro nějž byl převážnou dobu psancem.

Když už jsme u velkých postav minulosti, upozorňuji ještě na rubriku Kniha v tisku, kde překladatel Petr Babka představuje dílo švýcarského nositele Nobelovy ceny Karla Spittelera, básníka, prozaika, dramatika a esejisty, který svými texty ovlivnil i Friedricha Nietzscheho.

Přeji vám živé čtení!