Milí čtenáři Tvaru,
už několikátý týden žijeme své životy v nouzovém režimu, a jakkoli parlament odsouhlasil tento stav do konce dubna, fakticky nevíme, co bude dál. Jedno je ale jisté: do časů před nákazou se už nevrátíme. Už i významné světové deníky píší, že svět se radikálně změní. Zda k lepšímu, či horšímu – ani to zatím nevíme. Ale možná v těchto dnech, kdy mají mnozí z nás přeci jen více času, stojí za to uvažovat, kam se chceme civilizačně ubírat. Co mě na dnešních dnech těší, je velké vzedmutí solidarity mezi lidmi napříč společností. Jak napsal jindy skeptický britský novinář a ekologický aktivista George Monbiot v Guardianu:
Nikdo nemůže zaručit, že současné vzedmutí kolektivní akce přežije čas pandemie. Je možné, že se vrátíme do izolace a pasivity, které v nás pěstují jak kapitalismus, tak etatismus. Nemyslím si ale, že se tak stane. Mám dojem, že tu právě klíčí něco nového, něco, co tu dlouho scházelo: nečekaně vzrušující a transformativní síla nezištné vzájemné pomoci.
Ano, jakkoli nám ideologové volného trhu roky omlacovali o hlavu, že společnost vlastně neexistuje, že jsme jen atomizované jednotky, které se musí v džungli světa rvát o kus žvance, pandemie ukázala pravý opak. Jistě, není vyhráno, ale tato intenzita vzájemnosti se může stát jakýmsi pomyslným bodem, z něhož se svět může přerodit.
Mezi oblasti nejvíce postižené současnou situací patří bezpochyby kultura. Po skončení krize se s katastrofální situací budou potýkat hudebníci, divadelníci, filmaři a mnozí další. I literatura je v ohrožení. Zvláště drobní nakladatelé, u nichž převážně vychází kvalitní umělecká literatura, jsou mohutně postiženi touto krizí. Nemají z čeho platit nájmy, energie nebo mzdy. Plně podporuji nedávnou výzvu Cechu malých nakladatelů adresovanou ministrovi kultury. V ní se píše:
“Žádáme proto Ministerstvo kultury ČR, aby neodkladně a v původně schválené výši vyplatilo nakladatelstvím granty na podporu vydávání knih v roce 2020 a aby vyhlásilo speciální dotační program, jehož prostřednictvím by jednotlivým žadatelům poskytlo finanční podporu, odvozenou od prokazatelné ztráty, která nakladatelstvím vznikla v době krize, použitelnou na provozní náklady.”
Ano, demokratický stát, hodný toho jména, se o kulturu v takovéto krizi postarat musí.
Pandemie zasáhla i do tohoto aktuálního čísla. Minule jsme slibovali rozhovor s básníkem Danielem Hradeckým, bohužel se ho však vzhledem k okolnostem nepodařilo uskutečnit. Nicméně jsme s velkou radostí připravili rozhovor s dalším mužem nominovaným letos spolu s Hradeckým a Jiřím Dynkou na Magnesii Literu za poezii – s Ewaldem Murrerem. Pro mě je fantaskní kouzelná lyrika tohoto mimořádného básníka zjevením už od devadesátých let, kdy jsem jako náctiletý básník miloval jeho první sbírky.
Přeji vám živé čtení!